Vzkaz obyvatelům Jihlavy od židovské rodiny příbuzných Gustava Mahlera z nacisty ukradeného domu

Magistrát města Jihlavy vede soudní spor s potomky židovské rodiny o vlastnictví domu na Masarykově náměstí. Nepravomocným soudním verdiktem byl dům vrácen potomkům židovských majitelů, ovšem Jihlava se odvolala. Ve sporu jde o způsob převodu vlastnictví na město Jihlavu v roce 1939 za dob Protektorátu Čechy a Morava.

Tehdejší nacistický starosta Leo Engelmann (jeho funkce se dobově ozvačovala jako vládní komisař) nepodepsal kupní smlouvu a město Jihlava kupní smlouvu nikdy nezaplatilo. Majetek nebyl rodině vrácen podle Dekretu prezidenta republiky (5/1945) ani podle restitučních zákonů po roce 1989.

Problémem pro vrácení majetku židovské rodině je chybějící podpis nacistického starosty Jihlavy Leo Engelmanna na kupní smlouvě z roku 1939.

Potomci rodiny zasílají obyvatelům Jihlavy vzkaz (bez úprav, český strojový překlad níže):

1. Making the claim

It was impossible for my father to successfully claim while the communist regime was in place.

Our situation has arisen originally because of nazi sympathisers having confiscated the property and then the impossibility of dealing with the communist regime in regards to returning the property to the rightful owner.

Now there is the opportunity to return the ownership to our family.

2. Family history in Jihavla

The property was purchased and owned by my grandmother, the daughter of Samuel Krauss and his wife Regina Bondi. It should be noted that Regina Bondi, a long term resident of Jihlava, was a cousin of Gustav Mahler. Irma Pisk, my grandmother, was born and raised in Jihlava and well known within the community. Personally, I have visited Jihlava on four occasions which have included visits to the Jihlava cemetery where Regina and Samuel are both buried along with other family members.

3. Simple line of inheritance

My father, George Pisk, was the only child of Irma. And my sister, Annette, and I are the only descendants of George.

4. Consequences of my grandparents and fathers’ predicament in the late 1930s

Ernst, Irma, and George Pisk were forced to leave their homeland as a result of the nazi invasion. My grandparents and father sought refuge in a one room rat infested flat in Shanghai from 1940 to 1950. They left everything in Czechoslovakia behind them but managed to escape with their lives. This has consequences for my sister and I to this very day.

We tried to argue our case with the municipality but they flat out rejected it. I just can’t believe how the municipality are sitting on their hands while occupying our family home that had been taken from them by the Nazis. Rather the municipality should take the opportunity to resolve this situation.
I have attached a photo of Irma, George, and Ernst in their second floor apartment in Jihlava.
Kind regards

Dennis

Strojový překlad do češtiny

1. Podání žádosti

Pro mého otce bylo nemožné úspěšně podat žádost za komunistického režimu.

Naše situace vznikla původně kvůli zabavení majetku nacistickými sympatizanty a následné nemožnosti jednat s komunistickým režimem ohledně vrácení majetku právoplatnému majiteli.

Nyní máme příležitost vrátit vlastnictví naší rodině.

2. Rodinná historie v Jihlavě

Nemovitost koupila a vlastnila moje babička, dcera Samuela Krausse a jeho manželky Reginy Bondi. Je třeba poznamenat, že Regina Bondi, dlouholetá obyvatelka Jihlavy, byla sestřenicí Gustava Mahlera. Irma Pisk, moje babička, se narodila a vyrostla v Jihlavě a je v komunitě dobře známá. Osobně jsem Jihlavu navštívil čtyřikrát, včetně návštěv jihlavského hřbitova, kde jsou Regina a Samuel pohřbeni spolu s dalšími členy rodiny.

3. Jednoduchá dědická linie

Můj otec, George Pisk, byl jediným dítětem Irmy. A moje sestra Annette a já jsme jediní potomci George.

4. Důsledky těžké situace mých prarodičů a otců na konci 30. let

Ernst, Irma a George Pisk byli v důsledku nacistické invaze nuceni opustit svou vlast. Moji prarodiče a otec hledali útočiště v jednopokojovém bytě zamořeném krysami v Šanghaji v letech 1940 až 1950. V Československu nechali všechno za sebou, ale podařilo se jim uniknout i bez zranění. To má pro mě i mou sestru následky dodnes.

Snažili jsme se argumentovat s městem, ale oni to rázně odmítli. Prostě nemůžu uvěřit, jak obec sedí se založenýma rukama, když okupuje náš rodinný dům, který jim nacisté vzali. Obec by měla spíše využít příležitosti k vyřešení této situace.
Přikládám fotografii Irmy, George a Ernsta v jejich bytě ve druhém patře v Jihlavě.
S pozdravem

Dennis