(DOKUMENT) Půlmilionový flastr pro Pelhřimov za předražení vody obyvatelům města

peníze voda

R O Z H O D N U T Í

Specializovaný finanční úřadu jako věcně a místně příslušný správní orgán podle ustanovení § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, dále zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o cenách“),

ukládá: právnické osobě:

Město Pelhřimov, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov, IČ: 002 48 801 (dále jen „účastník řízení“)

I.

podle ustanovení § 16 odst. 4 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, pokutu ve výši 500 000,– Kč (slovy: pětsettisíc korun českých) za správní delikt ve smyslu naplnění ustanovení § 16 odst. 1 písm. d) zákona o cenách, podle kterého se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako prodávající dopustí správního deliktu tím, že sjedná nebo požaduje cenu, jejíž výše nebo kalkulace není v souladu s podmínkami věcného usměrňování cen podle § 6 odst. 1 zákona o cenách. Účastník řízení sjednal a požadoval ceny vody pitné dodávané odběratelům (dále jen „vodné“) a ceny odvádění a čištění odpadních vod, z toho jen vody odvedené kanalizací nečištěné a vody odpadní čištěné (dále jen „stočné“), jejichž výše a kalkulace nejsou v souladu s podmínkami věcného usměrňování podle § 6 odst. 1 zákona o cenách uvedenými ve výměrech Ministerstva financí č. 01/2013 a č. 01/2014, kterými se pro období roku 2013 a 2014 vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Č. j.: 286568/16/4022-20732-301569

Ke spáchání správního deliktu došlo konkrétně:

– promítnutím vyšších, než ekonomicky oprávněných nákladů v řádku „1.1.

– Surová voda podzemní + povrchová“ v kalkulacích vodného v lokalitě Pelhřimov na r. 2013 a r. 2014,

– promítnutím vyšších, než ekonomicky oprávněných nákladů v řádku 4.5.

– Ostatní provozní náklady externí“ v kalkulaci vodného v lokalitě Pelhřimov na r. 2013,

– promítnutím vyššího, než ekonomicky oprávněného nákladu v řádku „4.1.

– Odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku“ v kalkulaci stočného v lokalitě Pelhřimov na r. 2014, – vyšším, než maximálně povoleným 5% meziročním nárůstem hodnoty zisku v kalkulacích cen vodného a stočného v lokalitě Pelhřimov na r. 2013 a r. 2014 a

– nedodržením závazného postupu při výpočtu zisku zajišťujícího přiměřenou návratnost použitého kapitálu (PZNK), ve skutkovém projevu vyšší částky zisku obsažené v kalkulaci ceny vodného v lokalitě Pelhřimov na r. 2014, než odpovídá vypočtené hodnotě PZNK.

Pokuta je podle ustanovení § 17 odst. 6 zákona o cenách splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na následující účet Specializovaného finančního úřadu.

II.

podle ustanovení § 79 odst. 2 a 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000,- Kč (slovy: jedentisíc korun českých) protože porušil své právní povinnosti ve smyslu § 16 odst. 1 písm. d) zákona o cenách. Paušální částka nákladů řízení je splatná do 30 dnů ode dne kdy nabylo právní moci toto rozhodnutí

Odůvodnění

I. Specializovaný finanční úřad, Oddělení cenové kontroly II (dále jen „SFÚ“) provedl na základě ustanovení § 3 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, způsobem stanoveným v § 14 odst. 2 zákona o cenách u účastníka řízení kontrolu dodržování ustanovení § 6 zákona o cenách. Kontrola byla zaměřena na ceny vodného a stočného, uplatňované v letech 2013 a 2014 v lokalitě Pelhřimov a okolních obcích. Ceny vodného a stočného podléhají ve smyslu ustanovení § 10 zákona o cenách pravidlům regulace cen podle § 6 téhož zákona. Podle něj věcné usměrňování cen spočívá ve stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednávání cen. Těmito podmínkami se podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách rozumí závazný postup při tvorbě ceny nebo při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny. Ve výměrech MF č. 01/2013 a č. 01/2014, kterými se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, je výše uvedené zboží zařazeno v části II. vždy pod položkou č. 2.

Konkrétní závazný postup tvorby věcně usměrňovaných cen vodného a stočného uplatňovaných v letech 2013 a 2014 byl potom stanoven v části II. výměrů MF č. 01/2013 a č. 01/2014, ve znění pozdějších změn a doplňků obecně tak, že pokud není u jednotlivých položek uvedeno odchylně, lze do cen stávajících i nových výrobků, u nichž se uplatňuje cenová regulace formou věcného usměrňování, promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví, přiměřený zisk a daň podle příslušných daňových zákonů. Podle částí II. výměrů MF č. č. 01/2013 a č. 01/2014 je přiměřeným ziskem věcně usměrňovaných cen vodného a stočného zejména zisk spojený s výrobou a prodejem zboží podléhajícímu věcnému usměrňování cen určený na pořízení hmotného a nehmotného majetku a pozemků, na zvýšení základního kapitálu, na tvorbu fondů, jejichž tvorba a naplňování je uloženo zvláštními právními předpisy. Podle části II. pol. č. 2 výměrů MF č. 01/2013 a č. 01/2014 dále platí: – odst. 1: Odpisy lze zahrnout do ceny maximálně ve výši skutečně uplatněné prodávajícím, – odst. 6: Do ceny nelze zahrnout náklady vynaložené na jinou než regulovanou činnost, které jsou zahrnuty v jiných tržbách než za vodné a stočné, – odst. 11:

Pro určení přiměřeného zisku zajišťujícího přiměřenou návratnost použitého kapitálu podle § 2 odst. 7 písm. b) zákona o cenách platí:

a) tuto část přiměřeného zisku zahrnuje do kalkulace věcně usměrňované ceny prodávající disponující hmotným kapitálem i know-how pro výrobu a prodej zboží s regulovanou cenou, a to bez ohledu na formu vlastnictví, organizační členění či model provozování vodohospodářského majetku,

b) pokud prodávající zahrne do výpočtu přiměřeného zisku zajišťujícího přiměřenou návratnost použitého kapitálu majetek vlastníka infrastrukturního vodohospodářského majetku, je povinen prokázat, že tento zisk, nebo jeho část, již není vytvářen jiným subjektem, např. v nájemném podle bodu 4, odst. 12: Přiměřený zisk zajišťující přiměřenou návratnost použitého kapitálu (PZNK) se vypočítá pomocí vzorce: PZNK = OPK × WACC + RO kde: − OPK je celková hodnota kapitálu použitého pro potřeby výroby a prodeje zboží s regulovanou cenou, − WACC je míra výnosnosti použitého kapitálu stanovená Ministerstvem financí, − RO je hodnota finančních prostředků potřebných a nekrytých vlastními a cizími zdroji podle plnění plánu obnovy vodohospodářské infrastruktury v příslušném roce. Tato hodnota může být zahrnuta do přiměřeného zisku zajištujícího přiměřenou návratnost použitého kapitálu, pouze pokud je v plné výši využita pro plnění plánu obnovy a navíc pouze u společností, které vedle výroby a prodeje zboží s regulovanou cenou jsou zároveň vlastníkem používané infrastruktury.

V ostatních případech je jeho hodnota rovna nule. – odst. 20 části II. pol. č. 2 výměru MF č. 01/2013: Meziroční nárůst hodnoty přiměřeného zisku celkem (CPZ) zahrnutého do kalkulace ceny za 1 m3 vody dodané nebo odvedené na příslušný rok musí odpovídat vztahu CPZt1/CPZt0 ≤ 1,05. Při zpracování kalkulace ceny pro rok 2013 je výchozím obdobím rok 2012, – odst. 19 části II. pol. č. 2 výměru MF č. 01/2014: Meziroční nárůst hodnoty přiměřeného zisku celkem (CPZ) zahrnutého do kalkulace ceny za 1 m3 vody dodané nebo odvedené na rok 2014 musí odpovídat vztahu CPZt1/ CPZt0 ≤ 1,05. Za ekonomicky oprávněné náklady ve věcně usměrňovaných cenách podle § 2 odst. 7 písm. a) zákona o cenách se považují náklady pořízení odpovídajícího množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu; při posuzování ekonomicky oprávněných nákladů se vychází z dlouhodobě obvyklé úrovně těchto nákladů v obdobných ekonomických činnostech s přihlédnutím k zvláštnostem daného zboží.

Za přiměřený zisk ve věcně usměrňovaných cenách podle § 2 odst. 7 písm. b) zákona o cenách se považuje zisk odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období. Účastník řízení provozuje jím vlastněný vodárenský majetek, lokalizovaný ve městě a přilehlých obcích. Vlastním provozováním se však jeho jménem a na jeho účet zabývá obchodní společnost VODAK Humpolec, s.r.o. Vůči kupujícím uplatnil v letech 2013 a 2014 za vodné a stočné následující ceny:

Lokalita Zboží Cena v Kč bez DPH Dodané množství za období v m3 Rok 2013 Rok 2014

Město Pelhřimov Vodné 27,10 Kč/m3 999 733 29,64 Kč/m3 919 463 Stočné 20,05 Kč/m3 1 474 519 26,54 Kč/m3 1 418 387

Obce Vodné 20,13 Kč/m3 48 770 20,34 Kč/m3 48 253 Stočné 4,50 Kč/m3 25 625 5,94 Kč/m3 25 149 Č. j.: 286568/16/4022-20732-301569

Kontrolou kalkulací věcně usměrňovaných cen vodného a stočného bylo zjištěno: A. Rok 2013 A.1. Vodné Náklady kalkulace vodné – Pelhřimov Mezi hlavními náklady promítnutými v kalkulaci figurují kalkulační položka „řádek 1.1. – Surová voda podzemní + povrchová“ v částce 1 450,0 tisíc Kč (skutečnost 996,004 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -454,0 tisíc Kč), „řádek 1.2. – Pitná voda převzatá“ v částce 13 100,0 tisíc Kč (skutečnost 12 748,519 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -351,0 tisíc Kč), „řádek 2.1. – Elektrická energie“ 254,0 tisíc Kč (skutečnost 190,22 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -64,0 tisíc Kč), „řádek 3. – Mzdy“ 1 066,5 tisíc Kč (skutečnost 1 082,576 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje +16,0 tisíc Kč), „řádek 4.1. – Odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku“ v částce 1 806,689 tisíc Kč (skutečnost 2 288,675 tisíc Kč, korigovaná skutečnost zjištěná z účetnictví 2 185,070 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje +378,381 tisíc Kč), „řádek 4.2. – Opravy infrastrukturního majetku“ v částce 4 400,0 tisíc Kč (skutečnost 5 099,656 tisíc Kč, korigovaná skutečnost zjištěná z účetnictví souhrnně 4 214,347 tisíc Kč /4 182,878 + 31,47/; odchylka od kalkulačního údaje -185,653 tisíc Kč), „řádek 4.5. (nově ř. 5.2.) – Ostatní provozní náklady externí“ v částce 2 286,17 tisíc Kč (skutečnost 1 290,372 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -996,0 tisíc Kč) a „řádek 7. – Správní režie“ v částce 670,0 tisíc Kč (skutečnost 838,855 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje +169,0 tisíc Kč). Celková úroveň kalkulovaných úplných vlastních nákladů je potom 25 108,359 tisíc Kč. Kalkulovaný objem vodného realizovaného na trhu 1 000,0 tisíc m3 se takřka shoduje s objemem skutečných dodávek 999,733 tisíc m3 . SFÚ se zaměřil na prověření důvodů vedoucích k nákladovému vývoji kalkulačních řádků č. 1.1. (Surová voda podzemní + povrchová, propad skutečnosti oproti kalkulačnímu předpokladu -454,0 tisíc Kč) a č. 1.2. (Pitná voda převzatá, propad skutečnosti oproti kalkulačnímu předpokladu -351,0 tisíc Kč). Hned zprvu byl nucen připustit úzkou souvislost mezi nimi, ale zčásti i s řádkem 2.1. – Elektrická energie“ (náklady spojené s čerpáním a transportem podzemní vody) a finálně také s řádkem D. (Voda pitná fakturovaná v m3 ). Základní koncepce utváření nákladu ř. 1.1. vycházela ze snahy účastníka řízení o co možná nejvyšší využívání vlastních zdrojů vody na úkor jejího nakupování (dodávky PEVAK). Účastník řízení nicméně důsledně nevyhodnotil, že pro plánované dodávky vodného (1 mil. m 3 ) vyznívají jím navržené spotřeby vody (řádek 1.1.: 1 450 tisíc Kč, 725,0 tisíc m3 , jednotková cena 2,- Kč/m3 ; řádek 1.2.: 13 100,0 tisíc Kč, 700,0 tisíc m3 , průměrná jednotková cena 18,71 Kč/m3 ), a to od samého počátku jako výrazně předimenzované. V případě kalkulačního řádku č. 1,1. lze předem zcela vyloučit případnou oporu tohoto konání z titulu docílené skutečnosti předcházejícího období r. 2012 (992,794 tisíc Kč, 496,397 tisíc m3 ). Tu však SFÚ v jistém směru připouští u kalkulačního řádku č. 1.2. (13 100,242 tisíc Kč, 705,932 tisíc m3 ). Jelikož cenový vývoj u nakupované vody lze označit v prvním případě za dlouhodobě neměnný (viz sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody 2,- Kč/m3 vycházející z přílohy č. 2 A zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon) a ve druhém (nákup z PEVAK) jako téměř shodný (průměrná nákupní cena za rok 2012: 18,56 Kč/m3 a za rok 2013: 18,42 Kč/m3 ), nabízí se za hlavní příčinu výše uvedené disproporce především nárokovaný vliv spotřební.

SFÚ disponující znalostmi o průměrné procentní ztrátovosti související s finální obchodní realizací vodného a plánovaného objemu dodávek vodného, propočetl spotřebu vody na cca 1 250,0 tisíc m3 . Po vyhodnocení předcházejících hodnot těchto ukazatelů a po promítnutí odpovídající technologické rezervy, se rozhodl aplikovat 25% ztrátovost. Při plném respektování kalkulovaného nákupu vody (PEVAK; 700,0 tisíc m3 ) pak na spotřebu podzemní vody nutně zbývá 550,0 tisíc m3 .

V kalkulaci je však uvažováno se spotřebou 725,0 tisíc m3 , tedy o 175,0 tisíc m3 více. Částkově vyjádřeno jde o cca 350,0 tisíc Kč, o níž je inkriminovaný náklad vyšší, než by odpovídalo nákladu ekonomicky oprávněnému (viz příloha protokolu). SFÚ se dále zabýval „řádkem 4.5. (nově řádek 5.2.) – Ostatní provozní náklady externí“ (kalkulační náklad 2 286,17 tisíc Kč), jež zaznamenal zásadní rozdíl (-996,0 tisíc Kč) v porovnání s docílenou skutečností (1 290,372 tisíc Kč).

Zjistil a účastník řízení to v předkládaných materiálech také zřetelně potvrzoval, že je dlouhodobě uchopen coby zbytková hodnota plnění z provozovatelské smlouvy hrazeného obchodní společnosti VODAK Humpolec, s.r.o. (příslušná část smluvního plnění účelově směřovaná k vodnému Pelhřimov byla 4 140,17 tisíc Kč), a to po odečtení částek předpokládaných na opravy (směřovány do kalkulačního řádku 4.2.), poplatek za odebrané množství podzemní vody (směřovány do kalkulačního řádku 1.1.), chemikálie (směřovány do kalkulačního řádku 1.3.), elektrickou energii (směřovány do kalkulačního řádku 2.1.) a na mzdy (směřovány do kalkulačního řádku 3.), podle následující tabulky:

Kalkulační řádek Provozovatelská smlouva /část vodné – Pelhřimov/ Skutečnost r. 2013 v tisících Kč Odpovídající příděl do kalkulace r. 2013 v tisících Kč

1.1. – podzemní voda 996,004 1 450,000 1.3. – chemikálie 75,888 55,000 1.4. – ostatní materiál 14,467 20,000 2.1. – elektrická energie 190,220 254,000 3. – mzdy 1 082,576 1 066,500 4.2. – opravy 75,000 Mezisoučet 2 359,155 2 920,500 4.5. – ostatní provozní náklady externí 1 290,372 1 219,670 CELKEM 3 649,527 4 140,170

Potvrzení správnosti postupu účastníka řízení při stanovování konkrétní kalkulované částky neposkytuje ani skutečný náklad předcházejícího období r. 2012 (1 059,498 tisíc Kč), který naopak ještě více posiluje výstup o částečné ekonomické neoprávněnosti inkriminovaného nákladu. SFÚ po zvážení všech okolností a s ohledem na znění § 2 odst. 7 písm. a) zákona o cenách, stanovil jeho ekonomicky oprávněnou výši na 1 300,0 tisíc Kč, když v rámci této částky uvažoval také s eliminací potencionálních výkyvů v průběhu platnosti kalkulace. Z daného rezultuje, že kalkulace obsahuje o cca 986,0 tisíc Kč vyšší náklad (2 286,17- 1 300,0 = 986,17), než jaký je náklad ekonomicky oprávněný. Následným zapojením kontrolních výstupů do kalkulačního vzorce, dochází ke snížení kalkulované ceny (31,16 Kč/m3 vč. DPH) o 0,91 Kč/m3 vč. DPH, a to konkrétně na 30,25 Kč/m3 vč. DPH (viz příloha protokolu).

Promítnutím vyšších, než ekonomicky oprávněných nákladů v položkách „řádek 1.1. – Surová voda podzemní + povrchová“ a „řádek 4.5. – Ostatní provozní náklady externí“ do kalkulace ceny, nedodržel účastník řízení závazný postup při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách, uvedený ve výměru MF č. 01/2013.

Zisk kalkulace vodné – Pelhřimov Účastník řízení uplatnil do kalkulace zisk v částce 1 989,0 tisíc Kč (tj. 7,92 % k nákladům 25 108,359 tisíc Kč; při jednotkovém podílu 1,989 Kč/m3 z kalkulované ceny 27,10 Kč/m3 bez DPH). Hodnota jednotkového zisku vykázala 48,21% meziroční nárůst ([(1,989/1,342) *100] – 100 = 48,21; kalkulovaný zisk r. 2012: 1,342 Kč/m3 ). Tento výstup je ale v příkrém rozporu s ustanovením části II. pol. č. 2 odst. 20 výměru MF č. 01/2013, jež povoluje maximálně 5% meziroční nárůst hodnoty zisku v kalkulaci ceny. Účastník řízení nepožádal v dané souvislosti Ministerstvo financí o souhlasné rozhodnutí ve smyslu části II. pol. č. 2 odst. 20 výměru MF č. 01/2013, které by mu případně umožnilo uplatnění vyššího meziročního nárůstu zisku. Z daného rezultuje, že kalkulovaný zisk je o 0,58 Kč/m3 bez DPH neoprávněně vyšší, než připouštějí pravidla cenové regulace (1,989 – /1,342 * 1,05/ = 0,58). Zároveň se pak přiměřený zisk zajišťující přiměřenou návratnost použitého kapitálu (PZNK), vypočtený účastníkem řízení na základě ustanovení části II. odst. 12 až odst. 18 výměru MF č. 01/2013, pohybuje ve výsledné hodnotě 4 950,336 tisíc Kč. Jde tedy o daleko vyšší sumu, nežli byla ta fakticky uplatněná v kalkulaci ceny (1 989,0 tisíc Kč, rozdíl -2 961,336 tisíc Kč). SFÚ proto celé vyhodnotil tak, že účastník řízení nedodržel závazný postup při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách, uvedený ve výměru MF č. 01/2013. A.2. Stočné Náklady kalkulace stočné – Pelhřimov

K nejdůležitějším nákladům promítnutým v kalkulaci náležejí kalkulační položka „řádek 1.3. – Chemikálie“ v částce 950,0 tisíc Kč (skutečnost 887,65 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -62,0 tisíc Kč), „řádek 2.1. – Elektrická energie“ 2 600,0 tisíc Kč (skutečnost 2 144,878 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -455,0 tisíc Kč), „řádek 3. – Mzdy“ v částce 2 835,0 tisíc Kč (skutečnost 2 963,057 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje +128,0 tisíc Kč), „řádek 4.1. – Odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku“ v částce 5 496,859 tisíc Kč (skutečnost 6 126,086 tisíc Kč, korigovaná skutečnost zjištěná z účetnictví 6 194,755 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje +697,896 tisíc Kč), „řádek 4.2. – Opravy infrastrukturního majetku“ v částce 5 200,0 tisíc Kč (skutečnost 4 354,462 tisíc Kč, korigovaná skutečnost zjištěná z účetnictví 4 246,786 tisíc Kč odchylka od kalkulačního údaje -953,214 tisíc Kč), „řádek 4.5. (nově ř. 5.2.) – Ostatní provozní náklady externí“ v částce 5 081,725 tisíc Kč (skutečnost 5 820,595 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje +739,0 tisíc Kč) a „řádek 7. – Správní režie“ v částce 595,0 tisíc Kč (skutečnost 685,991 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje +91,0 tisíc Kč). Celková úroveň kalkulovaných úplných vlastních nákladů je potom 22 938,584 tisíc Kč. Kalkulovaný objem stočného realizovaného na trhu 1 480,0 tisíc m3 se jistou měrou odchyluje od skutečných dodávek 1 474,519 tisíc m3 . (pokles o 0,37 %). Prověřením jednotlivých kalkulačních položek nebylo zjištěno, že by předložená kalkulace ceny obsahovala jiné, nežli ekonomicky oprávněné náklady, ve smyslu platných cenových předpisů. Č. j.: 286568/16/4022-20732-301569 strana 8 (celkem 16) Zisk kalkulace stočné – Pelhřimov Účastník řízení promítnul do kalkulace zisk v částce 6 732,0 tisíc Kč (tj. 6,73 % k nákladům 22 939,584 tisíc Kč; při jednotkovém podílu 4,549 Kč/m3 z kalkulované ceny 20,05 Kč/m3 bez DPH). Hodnota jednotkového zisku vykázala 57,84% meziroční nárůst ([(4,549/2,882) *100] – 100 = 57,84; kalkulovaný zisk r. 2012: 2,882 Kč/m3 ). Tento výstup je ale v příkrém rozporu s ustanovením části II. pol. č. 2 odst. 20 výměru MF č. 01/2013, jež povoluje maximálně 5% meziroční nárůst hodnoty zisku v kalkulaci ceny. Účastník řízení však nepožádal Ministerstvo financí o souhlasné rozhodnutí ve smyslu části II. pol. č. 2 odst. 20 výměru MF č. 01/2013, které by mu případně umožnilo uplatnění vyššího meziročního nárůstu zisku. Z daného rezultuje, že kalkulovaný zisk je o 1,523 Kč/m3 bez DPH neoprávněně vyšší, než připouštějí pravidla cenové regulace (4,549 – /2,882 * 1,05/ = 1,523).

Přiměřený zisk zajišťující přiměřenou návratnost použitého kapitálu (PZNK), vypočtený účastníkem řízení podle ustanovení části II. odst. 12 až odst. 18 výměru MF č. 01/2013, se pohybuje ve výsledné hodnotě 16 095,8 tisíc Kč. Jde tudíž o výrazně vyšší sumu, nežli byla ta zakomponovaná v kalkulaci ceny (6 732,0 tisíc Kč, rozdíl -9 363,8 tisíc Kč). SFÚ proto celé vyhodnotil tak, že účastník řízení nedodržel závazný postup při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách, uvedený ve výměru MF č. 01/2013. B. Rok 2014 B.1. Vodné Náklady kalkulace vodné – Pelhřimov K relevantním nákladům v kalkulaci náležejí kalkulační položka „řádek 1.1. – Surová voda podzemní + povrchová“ v částce 1 450,0 tisíc Kč (skutečnost 741,708 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -708,0 tisíc Kč), „řádek 1.2. – Pitná voda převzatá“ v částce 13 820,0 tisíc Kč (skutečnost 13 591,568 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -228,0 tisíc Kč), „řádek 2.1. – Elektrická energie“ 254,0 tisíc Kč (skutečnost 151,858 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -102,0 tisíc Kč), „řádek 3. – Mzdy“ 1 078,65 tisíc Kč (skutečnost 1 042,22 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -36,0 tisíc Kč), „řádek 4.1. – Odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku“ v částce 2 288,675 tisíc Kč (skutečnost 2 216,888 tisíc Kč, korigovaná skutečnost zjištěná z účetnictví 2 221,346 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -67,329 tisíc Kč), „řádek 4.2. – Opravy infrastrukturního majetku“ v částce 4.550,0 tisíc Kč (skutečnost 4 095,718 tisíc Kč, korigovaná skutečnost zjištěná z účetnictví 17 926,117 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje +13 376,117 tisíc Kč), „řádek 4.5. (nově ř. 5.2.) – Ostatní provozní náklady externí“ v částce 1 157,52 tisíc Kč (skutečnost 1 913,757 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje +756,0 tisíc Kč) a „řádek 7. – Správní režie“ v částce 800,0 tisíc Kč (skutečnost 530,25 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -270,0 tisíc Kč). Celková úroveň kalkulovaných úplných vlastních nákladů je potom 25 523,845 tisíc Kč. Kalkulovaný objem vodného realizovaného na trhu 1 100,0 tisíc m3 se zásadním způsobem liší od skutečných dodávek 919,463 tisíc m3 (pokles o 16,41 %). SFÚ se znovu věnoval prověření kalkulačních řádků č. 1.1. (Surová voda podzemní + povrchová, propad skutečnosti oproti kalkulačnímu předpokladu -708,0,0 tisíc Kč) a č. 1.2. Č. j.: 286568/16/4022-20732-301569 strana 9 (celkem 16) (Pitná voda převzatá, propad skutečnosti oproti kalkulačnímu předpokladu -228,0 tisíc Kč). Opět byl nucen uznat zjevnou provázanost mezi nimi, s řádkem 2.1. – Elektrická energie“ (náklady spojené s čerpáním a transportem podzemní vody) a finálně také s řádkem D. (Voda pitná fakturovaná v m3 ).

Účastník řízení byl i v tomto roce při genezi dotčeného nákladu kalkulace veden snahou o maximální využívání vlastních zdrojů vody na úkor jejího externího nakupování (dodávky z PEVAK). Avšak i zde chybně odhadl, že pro plánovanou dodávku vodného (1,1 mil. m3 ) vyznívá spotřeba vody (řádek 1.1.: 1 450 tisíc Kč, 725,0 tisíc m 3 , jednotková cena 2,- Kč/m3 ; řádek 1.2.: 13 820,0 tisíc Kč, 752,0 tisíc m3 , průměrná jednotková cena 18,38 Kč/m3 ) silně nadhodnoceně. Jeho konání nepodporuje ani předchozí skutečný nákladový vývoj u těchto nákladových položek. Cenový vývoj nakupované vody je přitom dlouhodobě zcela neměnný (viz vývoj sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody 2,- Kč/m3 z přílohy č. 2 A zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon) a u nákupu PEVAK jen mírně vzestupný (průměrná nákupní cena za rok 2012: 18,56 Kč/m3 , za rok 2013: 18,42 Kč/m3 a za rok 2014: 18,81 Kč/m3 ). Zbývá proto jen dopad evokovaný spotřebním vývojem. SFÚ stanovil průměrnou procentní ztrátovost směrem k finální obchodní realizaci vodného na 25 %, to na základě v minulosti běžně docilovaných hodnot a po doplnění o nutnou technologickou rezervu. Na základě plánovaného objemu dodávek vodného následně propočetl spotřebu vody na cca 1 375,0 tisíc m3 . Při plném respektování kalkulovaného nákupu vody (PEVAK; 752,0 tisíc m3 ) zbývá tudíž na spotřebu podzemní vody 623,0 tisíc m3 . V kalkulaci je však uvažováno se spotřebou 725,0 tisíc m3 , tedy o 102,0 tisíc m3 více. Částkově vyjádřeno jde o cca 204,0 tisíc Kč, o níž je inkriminovaný kalkulovaný náklad vyšší, než by odpovídalo nákladu ekonomicky oprávněnému (viz příloha protokolu). Z výše popsaného zjištění však nevyplývá nutnost následného snížení ceny, protože její přepočtená výše ani poté nepřekračuje kalkulovanou cenu (viz příloha protokolu). Promítnutím vyšších, než ekonomicky oprávněných nákladů v položce „řádek 1.1. – Surová voda podzemní + povrchová“ do kalkulace ceny, nedodržel účastník řízení závazný postup při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách, uvedený ve výměru MF č. 01/2014. Zisk kalkulace vodné – Pelhřimov Účastník řízení promítnul do kalkulace zisk v částce 7 083,0 tisíc Kč (tj. 27,75 % k nákladům 25 523,845 tisíc Kč; při jednotkovém podílu 6,439 Kč/m3 z kalkulované ceny 29,64 Kč/m3 bez DPH). Hodnota jednotkového zisku vykázala 356,99% meziroční nárůst ([(6,439/1,409) *100] – 100 = 356,99; korigovaný kalkulovaný zisk r. 2013: 1,409 Kč/m3 ). Tento výstup je ale v příkrém rozporu s ustanovením části II. pol. č. 2 odst. 19 výměru MF č. 01/2014, jež povoluje maximálně 5% meziroční nárůst hodnoty zisku v kalkulaci ceny. Účastník řízení však nepožádal Ministerstvo financí o souhlasné rozhodnutí ve smyslu části II. pol. č. 2 odst. 19 výměru MF č. 01/2014, které by mu případně umožnilo uplatnění vyššího meziročního nárůstu zisku. Z daného rezultuje, že kalkulovaný zisk je o 4,96 Kč/m3 bez DPH neoprávněně vyšší, než připouštějí pravidla cenové regulace (6,439 – /1,409 * 1,05/ = 4,96). Výpočet přiměřeného zisku zajišťujícího přiměřenou návratnost použitého kapitálu (PZNK), podle ustanovení části II. odst. 12 až odst. 18 výměru MF č. 01/2014, předložený účastníkem řízení, se přitom pohybuje ve výsledné hodnotě 6 716,193 tisíc Kč. To však znamená, že Č. j.: 286568/16/4022-20732-301569 strana 10 (celkem 16) dosáhl o 366,807 tisíc Kč bez DPH nižší sumy, než jakou byla částka zisku nárokovaná v kalkulaci vodného (7 083,0 – 6 716,193 = 366,807). Z revidovaného propočtu PZNK provedeného SFÚ (viz následující): Skutečnost k 31. 12. 2013 v Kč 1. Infrastrukturní majetek (IM) 64 595 735,17 2. Provozní majetek (PM) 0,00 3. Pracovní kapitál (PK) 6 669 240,40 3a Pohledávky (Poh) 7 681 236,23 3b Závazky (Zav) 1 011 995,84 3c Zásoby (Zas) 0,00 4. Zohlednění nákupu společnosti (ZNS) 0,00 5. Celková hodnota (OPK) 71 264 975,57 6. WACC 0,07 7. RO 0,00 8. PZNK 4 988 548,29 Legenda: Zpracováno z předlohy přílohy č. 3 k výměru MF č. 01/2014 pak rezultuje částka 4 988,548 tisíc Kč, tedy o 2 094,452 tisíc Kč nižší, než kterou účastník řízení uplatnil v kalkulaci (7 083,0 – 4 988,548 = 2 094,452). Z výše popsaného zjištění však nevyplývá nutnost následného snížení ceny, protože její přepočtená výše ani poté nepřekračuje kalkulovanou cenu (viz příloha protokolu). SFÚ dotčený skutkový stav vyhodnotil tak, že účastník řízení nedodržel závazný postup při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách, uvedený ve výměru MF č. 01/2014. B.2. Stočné Náklady kalkulace ceny stočné – Pelhřimov

K nejdůležitějším nákladům promítnutým v kalkulaci náležejí kalkulační položka „řádek 1.3. – Chemikálie“ v částce 950,0 tisíc Kč (skutečnost 1 475,374 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -525,0 tisíc Kč), „řádek 2.1. – Elektrická energie“ 2 300,0 tisíc Kč (skutečnost 1 946,677 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -353,323 tisíc Kč), „řádek 3. – Mzdy“ v částce 2 875,5 tisíc Kč (skutečnost 2 890,71 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje +15,0 tisíc Kč), „řádek 4.1. – Odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku“ v částce 6 126,086 tisíc Kč (skutečnost 5 666,539 tisíc Kč, korigovaná skutečnost zjištěná z účetnictví 5 627,478 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -498,608 tisíc Kč), „řádek 4.2. – Opravy infrastrukturního majetku“ v částce 12 000,0 tisíc Kč (skutečnost 18 791,124 tisíc Kč, korigovaná skutečnost zjištěná z účetnictví 4 952,032 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje -7 047,968 tisíc Kč), „řádek 4.5. (nově ř. 5.2.) – Ostatní provozní náklady externí“ v částce 6.161,45 tisíc Kč (skutečnost 5 318,655 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje +157,0 tisíc Kč) a „řádek 7. – Správní režie“ v částce 650,0 tisíc Kč (skutečnost 1 367,792 tisíc Kč; odchylka od kalkulačního údaje +718,0 tisíc Kč). Celková úroveň kalkulovaných úplných vlastních nákladů je potom 30 243,036 tisíc Kč. Kalkulovaný objem stočného realizovaného na trhu 1 480,0 tisíc m3 je výrazně vyšší, než byly skutečné dodávky 1 418,387 tisíc m3 (pokles o 4,16 %). Č. j.: 286568/16/4022-20732-301569 strana 11 (celkem 16) SFÚ posoudil náplň kalkulačního „řádku 4.1. – Odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku“ (6 126,086 tisíc Kč). Zjistil, že ji účastník řízení koncipoval tak, že do ní beze zbytku převzal částku skutečně uplatněných odpisů v předchozím roce 2013. Z prověření jeho účetnictví zároveň vyplynulo, že odpisy roku 2014 docílily sumu 5 627,478 tisíc Kč, čímž se odchylují od hodnoty původně uvedené ve vyúčtování kalkulace (5 666,539 tisíc Kč, odchylka -39,061 tisíc Kč). A také, že i složení odepisovaného majetku doznalo meziročně některých změn.

Účastník řízení ukončil v roce 2014 odepisování dlouhodobého hmotného majetku soustředěného na jeho odpisovém středisku 0204-200, zaevidovaného pod inventárními čísly: 27 (dmychadlo), 26 (čerpadlo), 29 (nádrž), 32 (čerpadlo), 33 (čerpadlo), 34 (čerpadlo) a 87 (čerpací stanice kalů).

Na druhé straně došlo k uplatnění plnohodnotné roční částky odpisů u majetku pořízeného na samotném sklonku roku 2013 (inventární číslo 244 – kanalizace ulice Slovanského bratrství /částka odpisu r. 2013: 19,416 tisíc Kč; částka odpisu r. 2014: 220,308 tisíc Kč/ a č. 242 – kanalizační přivaděč Rynárec částka odpisu r. 2013: 0,7 tisíc Kč; částka odpisu r. 2014: 4,2 tisíc Kč/). Rozdíl mezi kalkulovanými a skutečně docílenými odpisy činí 498,608 tisíc Kč. Podle části II. pol. č. 2 odst. 1 výměru MF 01/2014 platí, že odpisy lze zahrnout do ceny maximálně ve výši skutečně uplatněné účastníkem řízení. Ze zjištěného skutkového stavu tudíž nutně rezultuje, že kalkulace ceny obsahuje vyšší, než ekonomicky oprávněný náklad na odpisy. Z výše popsaného zjištění však nevyplývá nutnost následného snížení ceny, protože její přepočtená výše ani poté nepřekračuje kalkulovanou cenu (viz příloha protokolu). Promítnutím vyššího, než ekonomicky oprávněného nákladu v položce „řádku 4.1. – Odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku“ do kalkulace ceny, nedodržel účastník řízení závazný postup při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách, uvedený ve výměru MF č. 01/2014. Zisk kalkulace ceny stočné – Pelhřimov Účastník řízení promítnul do kalkulace zisk v částce 9,043 tisíc Kč (tj. 29,9 % k nákladům 30 243,036 tisíc Kč; při jednotkovém podílu 6,11 Kč/m3 z kalkulované ceny 26,54 Kč/m3 bez DPH). Hodnota jednotkového zisku vykázala 101,92% meziroční nárůst ([(6,11/3,026) *100] – 100 = 101,92; korigovaný kalkulovaný zisk r. 2013: 3,026 Kč/m3 ).

Tento výstup je ale v příkrém rozporu s ustanovením části II. pol. č. 2 odst. 19 výměru MF č. 01/2014, jež povoluje maximálně 5% meziroční nárůst hodnoty zisku v kalkulaci ceny. Účastník řízení však nepožádal Ministerstvo financí o souhlasné rozhodnutí ve smyslu části II. pol. č. 2 odst. 19 výměru MF č. 01/2014, které by mu případně umožnilo uplatnění vyššího meziročního nárůstu zisku. Z daného rezultuje, že kalkulovaný zisk je o 2,933 Kč/m3 bez DPH neoprávněně vyšší, než připouštějí pravidla cenové regulace (6,11 – /3,026 * 1,05/ = 2,933). Přiměřený zisk zajišťující přiměřenou návratnost použitého kapitálu (PZNK), vypočtený účastníkem řízení podle ustanovení části II. odst. 12 až odst. 18 výměru MF č. 01/2014, se pohybuje ve výsledné hodnotě 22.231,173 tisíc Kč. Jde tudíž o nesrovnatelně vyšší částku, nežli byla ta zakomponovaná v kalkulaci ceny (9,043,0 tisíc Kč, rozdíl -13 188,173 tisíc Kč). SFÚ proto celé vyhodnotil tak, že účastník řízení nedodržel závazný postup při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách, uvedený ve výměru MF č. 01/2013.

SFÚ prokázal, že účastník řízení získal při prodeji vodného v lokalitě Pelhřimov v roce 2013, nepřiměřený majetkový prospěch. Jelikož však stanovil výši korigovaných ekonomicky oprávněných nákladů v naříkaných položkách „řádek 1.1. – Surová voda podzemní + povrchová“ a „řádek 4.5. – Ostatní provozní náklady externí“ kvalifikovaným odhadem a nikoli absolutně přesně, byl se nucen spokojit jen s jeho orientačním vyčíslením. Ve smyslu § 2 odst. 5 zákona o cenách, a po zohlednění všech zákonných podmínek a omezení zakotvených v § 14 odst. 3 téhož zákona, se vyčíslí jako rozdíl součinu cen skutečně zaplacených kupujícími za vodné v lokalitě Pelhřimov v roce 2013 a jim prodaného konkrétního množství zboží a součinu cen, které měly být maximálně účtovány (viz výše) a opět za ně prodaného množství zboží. Suma orientačně propočteného nepřiměřeného majetkového prospěchu získaná při prodeji vodného v lokalitě Město Pelhřimov v roce 2013 je tak dána rozdílem mezi částkami 31 151 680,28 Kč a 30 241 923,25 Kč, přičemž se rovná 909 757,03 Kč (viz příloha protokolu).

SFÚ pak k předchozímu tématu dále doplnil, že neoprávněný meziroční nárůst hodnoty zisku v kalkulacích cen vodného a stočného Pelhřimov pro období r. 2013 a 2014, docílil úhrnné částky 12 630 880,– Kč (viz následující tabulka). Legenda: 1) maximální meziroční 5% nárůst hodnoty zisku podle ustanovení částí II. pol. č. 2 výměrů MF č. 01/2013 a č. 01/2014 Na základě zjištěného spáchání správního deliktu byl vyhotoven protokol č. j. 239519/16/4022-20732-301569 z 31. 8. 2016 a následně 5. 9. 2016 doručen účastníku řízení. Jeho nedílnou součástí se stalo také poučení, že proti kontrolním zjištěním může podle ustanovení § 13 odst. 1 kontrolního řádu podat kontrolovaná osoba SFÚ námitky, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole.

Proti obsahu protokolu nepodal účastník řízení v určené lhůtě žádné námitky. SFÚ účastníku řízení následně pod svým č. j. 262944/4022-20732-303570 z 26. 9. 2016 oznámil, že s ním, a to na základě ustanovení § 46 správního řádu, zahajuje správní řízení ve věci uložení pokuty za naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona o cenách. Zároveň jej poučil, že v jeho rámci může navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, vyjádřit v řízení své stanovisko, nahlížet do správního spisu a žádat o vydání kopií jednotlivých písemností, činit podání, žádat sdělení oprávněných úředních osob, které v dané věci činí úkony a před vydáním rozhodnutí se vyjádřit k jeho podkladům.

Kalkulace Kalkulovaný zisk v Kč/m3 bez DPH Maximální mez zisku1) v Kč/m3 bez DPH Rozdíl v Kč/m3 bez DPH Kalkulovaný objem zboží v m3 Celkové neoprávněné navýšení zisku v Kč bez DPH Vodné Pelhřimov pro r. 2013 1,989 1,409 0,580 1 000 000 580 000,00 Stočné Pelhřimov pro r. 2013 4,549 3,026 1,523 1 480 000 2 254 040,00 Vodné Pelhřimov pro r. 2014 6,439 1,479 4,960 1 100 000 5 456 000,00 Stočné Pelhřimov pro r. 2014 6,110 3,177 2,933 1 480 000 4 340 840,00 CELKEM 12 630 880,00 Č. j.: 286568/16/4022-20732-301569

Usnesením č. j. 264072/16/4022-20732-303570 z 27. 9. 2016 následně prohlásil, že účastník řízení může podávat své návrhy a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě do 14. 10. 2016. Na tuto možnost zareagoval účastník řízení podáním návrhu na doplnění č. j. 62631/2016/MUPE z 10. 10. 2016 (přijato pod č. j. 275259/16).

V něm popsal situaci okolo sestavování kalkulace vodného na rok 2013 z hlediska uvažovaných spotřeb vody. Dále připustil, že v řádku 4.5. kalkulace došlo k chybnému výpočtu odečítaných položek z uzavřené smlouvy, a to z důvodu chyby předvolby výpočtu excelu. Nakonec se vyjádřil k „přípustnému“ zisku s tím, že do něj vstupuje zůstatková hodnota majetku, jejíž hodnota je ve srovnání s jinými lokalitami stejné velikosti podstatně nižší. Podle jeho názoru to bylo způsobeno vyčíslením oprávek (rok, který předcházel odepisování u obcí, se účtovaly jen rozvahově) a volbou odpisové sazby, tj. krátké doby životnosti, které neodpovídají reálným skutečnostem.

Byla tak ovlivněna významná kalkulační položka – odpisy majetku.

SFÚ vyhodnotil obsah návrhu a na tomto základě zaslal účastníku řízení dne 12. 10. 2016 pod č. j. 276269/164022-20732-303570 výzvu k předložení konkrétních důkazních prostředků na podporu jeho návrhů. Vyžádal si tak důkazy o zvýšené dodávce vody na sklonku roku 2012, o přímé existenci a o následném řešení zmiňovaného, skrytého úniku vody, plánování konkrétních odstávek a přepojování vodojemů na rok 2013 a 2014, ve vazbě s doložením plánů a realizace jejich rekonstrukce. V dané souvislosti rovněž nárokoval předložení kalkulací a vyúčtování vodného v lokalitě Pelhřimov na rok 2009, 2010, 2011 a plánovaného a skutečného spotřebního vývoje vody v m3 souvisejícího s náplní řádků „1.1. – Surová voda podzemní + povrchová“ a „1.2. – Pitná voda převzatá“ tamtéž.

Účastník řízení výzvě SFÚ v určené lhůtě vyhověl (přijato pod č. j. 280812/16 z 18. 10. 2016). SFÚ posoudil návrhy účastníka řízení spolu s poskytnutými důkazními prostředky následovně:

– ohledně návrhu řešícího problematiku geneze kalkulovaných spotřeb vody (řádek 1.1. a 1.2. kalkulací) za období 2013 – 2014 vyhodnotil jako plně věrohodné, předložené důkazy o ztrátě v trubní síti docílené v roce 2011 (28,75 %).

Přitakal argumentům účastníka řízení, že v době sestavování kalkulace pro rok 2013, tedy v listopadu r. 2012, ještě neměl k dispozici data o kompletní fakturaci vodného a o spotřebě vody za rok 2012, nýbrž jenom úhrnnou fakturaci a uzavřené hodnocení roku 2011.

Vzal na vědomí i zvýšenou spotřebu vody na sklonku roku 2012 (srpen až listopad) vyvolanou skrytým únikem. V dané souvislosti SFÚ nicméně zdůrazňuje, že účastník řízení už tehdy disponoval minimálně hodnotami spotřeb vody do konce října 2012 (996 489 m3 ; tj. 99 648 m3 měsíčně) a též o dodávkách vodného nejvýznamnějším obchodním partnerům (u nich se uplatňovala měsíční fakturace dodávek).

Relevantní hodnoty (% ztrátovosti a spotřeb m3 nakupované vody potřebných na realizaci 1 m3 fakturovaného vodného /daný ukazatel umožňuje přesnější porovnání spotřeb vody při rozdílných meziročních objemech dodávek/) roku 2011 sice vykázaly naprosto enormní výkyv, oproti předcházejícímu období let 2009 – 2010.

Nastoupený trend r. 2012 však signalizoval i tak návrat k normálu minulých období. A to aniž by bylo předtím přikročeno k jakékoliv eliminaci mimořádného nárůstu spotřeby vody vlivem zjištěné poruchy. To samé lze zmínit také o spotřebě vody v prosinci 2012 (96 820 m3 ).

Na základě těchto relevantních informací mohl účastník řízení provést tolik potřebnou aktualizaci kalkulace vodného na rok 2013, a to hned v měsíci lednu. Nic takového ale neučinil. Konkrétní podrobnosti, souhrny a analýza rozhodných údajů, jsou potom uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

Dlouhodobě obvyklá ztrátovost se s vyloučením zcela abnormální hodnoty r. 2011, pohybovala v rozmezí cca 15 – 19 %, přičemž v kalkulacích vodného na r. 2013 a r. 2014 aplikoval účastník řízení ztrátovosti 29,82 % a 25,52 %. To znamená, že Č. j.: 286568/16/4022-20732-301569 strana 14 (celkem 16) nesrovnatelně vyšší. SFÚ do svého přepočtu kalkulací zakomponoval 25 % ztrátovosti, což se v reálné rovině, jeví více než korektní. V rámci uvážení laboroval i s potencionálními mimořádnými havarijními vlivy a korigoval inkriminované hodnoty směrem nahoru. Při využití všech údajů, jejich vývojových řad a budoucích prognóz, známých v době tvorby kalkulací cen vodného nelze jinak, než původní úvahu SFÚ potvrdit. Zároveň je nutné zdůraznit, že SFÚ plně respektoval náklady kalkulací „řádek 1.2. – Pitná voda převzatá“ a napadl jako zčásti ekonomicky neoprávněné pouze náklady kalkulací „řádek 1.1. – Surová voda podzemní + povrchová“. Z výše snesených důvodů tudíž tento návrh účastníka řízení na doplnění neakceptuje, – k návrhu obracejícímu se k údajně chybnému výpočtu nákladu v řádku 4.5. kalkulace SFÚ rovnou uvádí, že plně přisvědčuje kontrolnímu závěru. Tedy tomu, že kalkulace ceny vodného v lokalitě Pelhřimov na rok 2013 obsahuje vyšší, než ekonomicky oprávněný náklad v položce „řádek 4.5. – Ostatní provozní náklady externí“. K obsahu přiložené tabulky pak doplňuje, že je zcela identický s údaji prezentovanými na str. 5 – 6 protokolu z kontroly. SFÚ tudíž vycházel ze shodných účetních a smluvních dat. Za relevantní v dané věci ovšem považuje výstup, že v kalkulaci pod ř. 4.5. figuruje neopodstatněně vyšší náklad (2 286,17 tisíc Kč)‚ než ten, odpovídající zbytkové smluvní částce vycházející z účetnictví (1 219, 67 tisíc Kč). Doplňující sdělení účastníka řízení, „…že již byla dohodnuta výše ceny a proto došlo pouze k úpravě oprav“, demonstruje zjevné nepochopení platných regulačních pravidel. Neboť věcně usměrňovaná cena by měla vznikat až jako finální produkt po zapojení závazného postupu při její tvorbě (§ 6 odst. 1 zákona o cenách) a nikoli opačně, tj. že se k dopředu známé, konkrétní cenové relaci uzpůsobují pravidla věcného usměrňování.

Skutečnost, že chybu v kalkulaci, třebaže neúmyslnou, po celou dobu její platnosti účastník řízení, a to bez jakéhokoliv pokusu o nápravu, úplně ignoroval, jde jednoznačně k jeho tíži. A zakládá tím právní důsledky, nastíněné SFÚ. Je rovněž příznačné, že dotčené pochybení zaevidoval účastník řízení právě až na základě zjištění SFÚ.

Je nutno zdůraznit, že právě panující rozpor mezi, na jedné straně smluvními, účetními a na druhé straně kalkulačními hodnotami, přivedl SFÚ až k závěru o naplnění naříkané skutkové podstaty spáchání správního deliktu. Ani tento návrh na doplnění nepovažuje za důvodný,

– k návrhu obírajícímu se přiměřeným ziskem SFÚ předně upozorňuje, že konkrétní pravidla věcného usměrňování vodného a stočného stanovil cenový orgán (Ministerstvo financí) v patřičném předstihu a transparentně ve svých výměrech č. 01/2013 a č. 01/2014. Ty jsou potom jako takové závazné pro všechny prodávající a kupující tohoto zboží, přičemž požívají status právních předpisů. Skutkový stav, kdy až na jednu jedinou, vytýkanou výjimku (zisk promítnutý v kalkulaci vodného v lokalitě Pelhřimov za r. 2013, jež přesahoval hodnotu PZNK), nevyužil účastník řízení ani zdaleka z nich plynoucí maximální meze přiměřeného zisku v kalkulacích cen (viz závěry na str. 7, 8, 10 a 11 protokolu z kontroly), staví jeho argumentaci předem do zcela kontraproduktivní roviny. Volba „odpisové sazby tj. krátké doby životnosti“ jej na druhé straně, i když v ohraničeném časovém úseku, zvýhodňuje při genezi konkrétních částek odpisů uplatněných v kalkulacích cen. Na eventualitu případného dorovnání dopadů rozdílných úrovní historických a aktuálních pořizovacích cen dlouhodobého hmotného majetku a v korelaci i jejich aktuálních zůstatkových hodnot, je přitom v části II. pol. č. 2 odst. 8 výměru MF č. 01/2013 a v části II. pol. č. 2 odst. 7 výměru MF č. 01/2014 konkrétně pamatováno. Takže ani z tohoto dílčího úhlu pohledu nemohla účastníku řízení vznikat jakákoli systémově založená diskriminace. SFÚ proto tento návrh na doplnění odmítá.

Pokuta za zjištěné naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona o cenách je uložena v částce 5 % maximálně možného postihu do 10 000 000,- Kč, podle ustanovení § 16 odst. 4 písm. c) zákona o cenách.

Dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu musí být u každého správního deliktu naplněn nejen formální znak správního deliktu, ale i jeho znak materiální. To znamená, že správní orgán musí posoudit, zda deliktní jednání ohrožuje zákonem chráněný veřejný zájem.

Jednání účastníka řízení vedlo k porušení zákona o cenách, je tak jednoznačně v rozporu s veřejným zájmem obsaženém v zákoně a tím pádem i společensky nevyhovující. Proto SFÚ přistoupil k uložení sankce ve formě peněžité pokuty, přesně v intencích zákona o cenách. Při určení výše pokuty se SFÚ řídil následující úvahou. Výše pokuty je vždy věcí správního uvážení, přičemž správní orgán musí beze zbytku respektovat zákonem stanovené rozpětí výše pokuty. Při určení výměry pokuty je dále povinen přihlédnout ke všem hlediskům uvedeným v § 17 odst. 2 zákona o cenách, tj. k závažnosti správního deliktu, a zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán.

Výše pokuty by měla naplňovat preventivní a represivní funkci a zároveň nepůsobit likvidačně. Podle ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu je správní orgán vždy povinen dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem. Nutnost respektování veřejného zájmu tak vystupuje i v tomto konkrétním případě rozhodování a je přitom spatřována především ve vynutitelnosti práva (dodržování legislativních norem zde potom přímo cenových předpisů) účastníkem řízení. SFÚ se při svém rozhodování o výši pokuty řídil zásadou předvídatelnosti a zásadou legitimního očekávání (§ 2 odst. 4 správního řádu).

Zásada legitimního očekávání souvisí do jisté míry i se zásadou nestranného (objektivního) rozhodování každé věci, zakotvenou v témže odstavci. Z nich rezultuje povinnost správního orgánu posoudit každý případ objektivně vzhledem ke všem zjištěným skutečnostem. A zároveň při stanovení výše pokuty přihlédnout k případům obdobných porušení cenových předpisů řešených cenovými kontrolními orgány a postupovat při rozhodování o určení výměry pokuty tak, aby nevznikaly u skutkově shodných či podobných případů neodůvodněné rozdíly.

Účastník řízení musí mít určitou právní jistotu, že případ bude rozhodnut předvídatelným způsobem a že se tak může spolehnout na jednotný postup všech správních orgánů ve správním řízení. V případech, kterým je i toto sankční správní řízení, aplikuje správní orgán při své rozhodovací činnosti správní úvahu, a to v zákonném rámci, nejedná se tudíž o absolutně volnou úvahu. Je povinen využívat správní zásady ve vzájemném souladu a striktně je od sebe neoddělovat. Z tohoto pohledu se výše pokuty za porušení cenových předpisů formuje se zvláštním ohledem na vyčíslený nepřiměřený majetkový prospěch a její výše je tedy předvídatelná.

V rámci hodnocení materiální stránky správního deliktu, byla v daných souvislostech prokázána existence nepřiměřeného majetkového prospěchu v částce 940 976,77 Kč, i když propočteného pouze v orientační podobě a tím i hmatatelné poškození kupujících. V daném případě jde o odpovědnost účastníka řízení, která má znaky odpovědnosti objektivní, tedy o odpovědnost, která byla dle správního orgánu důkazními prostředky potvrzena. SFÚ má za prokázané, že jeho závěry mají oporu ve skutkových zjištěních. SFÚ musel při zohledňování délky trvání protiprávního jednání účastníka řízení vycházet ze skutečnosti, že koresponduje s celým kontrolním obdobím let 2013 a 2014. A tuto okolnost hodnotí jako jednoznačně přitěžující.

Při posuzování daného skutkového stavu zvážil také dosavadní nízkou praktickou zkušenost s aplikací nových, a oproti dřívějším úpravám naprosto odlišných regulačních pravidel, upravujících stanovování přiměřeného zisku v kalkulacích věcně usměrňovaných cen vodného a stočného.

Vytýkaný meziroční nárůst hodnoty zisku v kalkulacích cen vodného a stočného v úhrnné částce 12 630 880,– Kč by mohl být zcela eliminován, kdyby účastník řízení oslovil, a to ve smyslu části II. pol. č 2 odst. 20 výměru MF č. 01/2013 a části II. pol. č. 2 odst. 19 výměru MF č. 01/2014, včas Ministerstvo financí s příslušnými žádostmi o uplatnění vyššího nárůstu zisku. Neboť by mu bylo s největší pravděpodobností vyhověno. To by také následně pozitivně zapůsobilo rovněž na sumu vyčísleného nepřiměřeného majetkového prospěchu 940 976,77 Kč.

Tyto skutkové okolnosti přiznal SFÚ účastníku řízení jako poměrně významnou polehčující okolnost. Dále se zabýval také otázkou, zdali bylo prokázané deliktní jednání způsobeno aktivním konáním nebo jenom opomenutím. Dospěl k závěru, že posuzovaný protiprávní stav byl vyvolán především nepochopením závazných pravidel cenové regulace a jejich chybnou interpretací.

SFÚ nazírá na výši pokuty jako na přiměřenou pro daný případ a zcela naplňující preventivní i represivní funkci sankce. Její výše je zcela adekvátní a neodporuje zásadě přiměřenosti vyjádřené v ustanovení § 2 odst. 3 správního řádu. Po zvážení všech shora uvedených důvodů pak uložil za správní delikt pokutu v částce 500 000,- Kč, tedy výrazně nízko pod maximální zákonnou částkou 10 000 000,- Kč, ve smyslu § 16 odst. 4 písm. c) zákona o cenách.

II. Podle § 79 odst. 5 správního řádu, správní orgán uloží účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, povinnost paušální částkou nahradit náklady řízení. Prodávající naplnil skutkovou podstatu spáchání správního deliktu podle zákona o cenách, jak je uvedeno ve výroku a v odůvodnění části I. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že řízení o spáchání správního deliktu vyvolal účastník porušením své právní povinnosti, bylo přikázáno uložit mu povinnost náklady řízení nahradit.

Podle § 6 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, činí paušální částka náhrady nákladů řízení 1 000,- Kč.

 

Žádné odpovědi

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna