Aktivisté z Jemnice neuspěli v boji za dobrý život v Uherčičích, haly Mitrov jsou přípustným zásahem do krajinného rázu

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost aktivistů ze spolku Za dobrý život na Jemnicku proti výstavbě drůbežích hal v Mitrově a Mešovicích, což jsou místní části obce Uherčnice. Uherčice jsou vzdáleny od Jemnice asi pětadvacet kilometrů, leží ale v Jihomoravském kraji.

Nejvyšší správní soud má za za to, že změna č. 4 Územního plánu obce Uherčice v rozsahu plochy Mitrov neobstojí. Tím však soud netvrdí, že se Uherčice nutně musí nové zastavitelné plochy v okolí dvora Mitrov vzdát. Obec Mitroc může opatření územní povagy doplnit o vyhodnocení krajinotvorného významu dvora Mitrov a pokud by dospěla k závěru, že je významným krajinotvorným prvkem, pak o vyhodnocení vlivu plochy Mitrov na dvůr Mitrov. Pokud i po tomto vyhodnocení obec Uherčice shledá, že plochu Mitrov není třeba upravovat oproti tomu, jak byla přijata ve změně č. 4, pak takový závěr musí odpůrkyně řádně zdůvodnit.

Obec Uherčice rovněž může po tomto vyhodnocení přistoupit k úpravě plochy Mitrov tak, aby se významně minimalizoval její negativní vliv na dvůr Mitrov jako na potenciálně důležitý krajinotvorný prvek. Tato úprava se může týkat těch dílčích aspektů krajinného rázu, které se posuzují na úrovni územních plánů, jako jsou např. výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití . Dále se tato úprava může týkat i velikosti samotné plochy Mitrov či jejího umístění.

I při této případné úpravě plochy Mitrov však obec Uherčice musí stále řádně zdůvodnit případný význam dvora Mitrov a případné negativní vlivy na něj.

Jednopodlažní, nízké haly představují podle Nejvyššího správního soudu lokální zásah, který je při začlenění do území přípustný a nenaruší krajinný systém.

Estetická hodnota krajiny je klíčovým prvkem hodnocení krajinného rázu. Vychází z emocionálního prožitku pozorovatele, ale také z objektivních prvků jako je konfigurace, prostorová skladba a jedinečnost krajinné scény. Tyto závěry vycházejí z rozboru krajiny ve vztahu k návrhovým plochám. Změna č. 4 Územního plánu obce Uherčice respektuje přírodní, kulturní a civilizační hodnoty. Limity ochrany přírody, krajiny i památkové ochrany jsou podle Nejvyššího správního soudu dodrženy.

Urbanistická struktura je zachována, hodnotné objekty jsou navrženy jako památky místního významu. Ochrana těchto hodnot nebrání udržitelnému ekonomickému rozvoji.

Změna č. 4 respektuje ochranu dvora Mitrov, který označuje jako „původní zemědělský areál“. Plocha Mitrov má být umístěna s ohledem na stávající charakter a kompozici terénu a neovlivní zvláště chráněné charakteristiky životního prostředí. Tato plocha nezasahuje do krajinotvorného prvku dvora Mitrov. V tomto ohledu nevznikne na ploše Mitrov žádná vertikální dominanta.

Spolek Za dobrý život na Jemnicku například namítal, že v případě změny č. 4 Územního plánu obce Uherčice nemůže soukromý zájem převážit nad tím veřejným. Dle Nejvyššího správního soudu však tato námitka nereaguje na všechny rozhodovací důvody, které krajský soud k této otázce uvedl. Krajský soud konstatoval, že otázku, zda má soukromý zájem převážit nad tím veřejným, sice spolek Za dobrý život na Jemniceku vznesl jen obecně, zároveň se ale tato otázka míjí s odůvodněním změny č. 4.

Podle tohoto odůvodnění totiž k záboru zemědělského půdního fondu nedochází jen s ohledem na soukromý zájem, ale primárně s ohledem na řadu dílčích veřejných zájmů [„veřejným zájmem na vytvoření pracovních příležitostí a na rozvoji hospodářského pilíře obce, relativně malým rozsahem záborů (v kontextu celkové rozlohy zemědělské půdy na území obce), veřejným zájmem na zajištění potravinové soběstačnosti, anebo návazností jedné z nově vymezených ploch na stávající stabilizované zastavěné plochy“).

Pokud tedy spolek Za dobrý život na Jemnicku v kasační stížnosti sporoval pouze ten závěr krajského soudu, že jeho návrhová argumentace byla příliš obecná, ale již nesporuje další závěr krajského soudu, tedy že k záboru zemědělského půdního fondu dochází kvůli veřejným zájmům, pak soud neměl důvod, aby se touto kasační námitkou věcně zabýval.

Ani případná důvodnost této námitky by totiž nezaložila nezákonnost nyní napadeného rozsudku, neboť ten by v této části obstál i na důvodu, který spolek Za dobrý život na Jemnicku nenapadal.