Energetická transformace ČR znamená výstavbu nových větrných elektráren na Vysočině

Kraj Vysočina patří mezi území s největším technickým potenciálem (Vysočina, Nízký Jeseník, Krušné hory). Přitažlivost Vysočiny pro investory obnovitelných zdrojů energie ještě zvyšuje záměr státu postavit na Pelhřimovsku novou rozvodnu elektrické energie s dostatečnou kapacitou pro připojení nových větrných parků. Mezinárodní situace také vyžaduje nový přístup k využití obnovitelných zdrojů energie.

Evropská unie (EU) účinně a trvale zastaví dovoz ruského plynu a přistoupí k postupnému ukončení dovozu ruské ropy v rámci předběžné politické dohody. EU nejpozději do listopadu 2027 postupně a jednou provždy ukončí dovoz ruského plynu.

Snížením závislosti na dovážených fosilních palivech z Ruska do Evropské unie nejenže přerušuje finanční vazby na ruskou válečnou ekonomiku, ale také prosazuje své cíle klimatické neutrality v rámci Evropské zelené dohody. Tato politika představuje rozhodný krok k čistší, bezpečnější a nezávislejší energetické budoucnosti – budoucnosti, v níž obnovitelné zdroje tvoří páteř evropské ekonomické a geopolitické stability.

Postupné ukončení dodávek ruského plynu se stalo určujícím momentem pro energetickou transformaci Evropy a výrazně urychlilo přechod k obnovitelným zdrojům energie. V reakci na geopolitickou a dodavatelskou krizi vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu spustila Evropská unie plán REPowerEU, jehož cílem je do roku 2028 zcela eliminovat dovoz ruských fosilních paliv.

Tato politika Evropské unie vede k bezprecedentnímu rozšíření projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie po celém kontinentu, přičemž kapacity solární, větrné a biomasové energie rychle rostou, protože země se snaží nahradit dovoz plynu místně produkovanou čistou energií.

Česká republika plánuje do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na zhruba třicet procent konečné spotřeby. Hlavní důraz je kladen na rozvoj solární a větrné energetiky, což podpoří energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost. Cílem je dekarbonizace ekonomiky a postupný odklon od uhlí do roku 2033.

Snaha o ukončení závislosti na ruském plynu rovněž posílila energetickou nezávislost a bezpečnost Evropy. Obnovitelné zdroje energie již nejsou vnímány pouze jako nástroje pro dekarbonizaci, ale jako strategická aktiva, která snižují zranitelnost vůči vnějším tlakům a tržním otřesům. Výrobou energie na domácí úrovni členské státy EU snižují svou expozici vůči cenové volatilitě a politickým manipulacím. Hlavní infrastrukturní iniciativy, jako je rozšíření větrných elektráren na moři v Severním moři a posílené propojení mezi Pobaltím a střední Evropou, jsou nyní ústředním bodem dlouhodobé strategie energetické bezpečnosti Evropy.