(FOTO) Lom Rácov rozšíří těžbu žuly, časem ho zatopí voda

Žulový lom u Rácova na Jihlavsku je středně velkým zdrojem drceného kameniva s působností především pro oblast Třebíčska a Jihlavska. V nejbližší době dojde k rozšíření těžby o dvě těžební patra, každé těžební patro bude mít výšku asi patnácti metrů.

Důsledkem rozšíření těžby tedy bude vznik jezera po ukončení těžby a zastavení odčerpávání důlní vody. Vznik jezera bude podpořen a nebude mu zabráněno provedením žádných technických opatření za účelem odvodnění této plochy (např. vytvoření odvodňovacího kanálu s propojením na erozní bázi v okolí). V současnosti je těžko odhadnutelná rychlost nástupu tohoto jezera a výška ustálené hladiny.

Zásadním aspektem pro budoucí rozšíření těžby je okolnost, že zahloubením lomu již není možno řešit budoucí bázi lomu zalesněním, proto již v roce 2005 došlo k přehodnocení původního plánu rekultivací. Aktuálně je předpokládán vznik zátopy. Z hlediska morfologického se stěnový lom stane svým čtvrtým patrem lomem jámovým. Hydrogeologickým důsledkem bude vznik jezera v prostoru zahloubení, které bude dotováno především srážkovou činností a částečně také podzemní vodou z okolí.

Části nad předpokládanou úrovní hladiny vody budou domodelovány v rámci sanační těžby Další změnou je tedy ponechání plochy závěrných stěn a ochranných laviček mezi etážemi ve stavu po ukončení těžby pro jejich revitalizaci přirozenou cestou, to znamená náletem a podporou přirozené sukcese. Dojde tak i ke vzniku mezifáze s vysychavými plochami na zvětralinovém materiálu a jen k postupné dynamice přechodu k formacím náletových dřevin až k porostu charakteru druhově i věkově rozmanitého lesa. Toto opatření umožní zvýšení stanovištní rozmanitosti s důsledkem zvýšení diverzity fauny a flory v dotčené oblasti.

Není totiž žádoucí navážet do minerálně chudého prostředí odtěžené žuly (migmatitu) žádné zeminy, naopak lokální obnažení minerálního podloží v rámci technické rekultivace (lehké sanace) umožní vznik dalších přechodových ploch zpomalením sukcese jako proaktivního postupu ke zvýšení rozmanitosti biotopů.

Původní plán rekultivace předpokládal svahování závěrných stěn jednotlivých etáží do úklonu 45° a přehrnutí materiálem skrývky a výsivky do úklonu max. 35°. Z technického i ekonomického hlediska je problematické zajištění těchto požadavků. Trhacími pracemi nelze dosáhnout úklonu závěrných stěn 45°, snižuje se také koeficient vytěžitelnosti zásob. Úplné zahrnutí závěrných svahů materiálem z deponií skrývky a výsivky je rovněž neproveditelné kvůli jeho nedostatečného objemu. Proto je navrženo ponechat závěrné svahy v minimálním možném úklonu dosažitelném trhacím pracemi – clonovými odstřely. Běžný úklon vrtů clonových odstřelů je 70°, minimální prováděný úklon, který je závislý na konkrétních technických podmínkách ložiska je cca 50°. Není dále žádoucí navážet do minerálně chudého prostředí odtěžené žuly (migmatitu) žádné zeminy, naopak lokální obnažení minerálního podloží umožní vznik dalších přechodových ploch.

Po dotěžení zásob a následné rekultivaci lomu lze očekávat zlepšení lokálních klimatických podmínek. Záměr počítá se zatopením lomové jámy a ozeleněním okolních ploch (podpora přirozené sukcese), což podpoří zadržení vody v krajině a zlepší teplotní a vlhkostní podmínky v místě. Podobně jako u výše uvedených nepříznivých vlivů budou ovšem i tyto pozitivní dopady omezeny na nejbližší okolí areálu.