I odvolací soud nahlíží na Čajánkův reorganizační záměr jindřichohradecké úzkokolejky jako na nepoctivý

Odvolací soud ve svém soudním výroku o neprojednané reorganizaci jindřichohradecké úzkokolejky si povšiml několika okolností, z kterých dovodil nepoctivé úmysly předsedy správní rady a většinového akcionáře Borise Čajánka.

Odvolací soud vidí nepoctivost reorganizačního záměru Jindřichohradeckých místních drah především
v tom, že dlužník neposkytoval v průběhu insolvenčního řízení správkyni JUDr. Daniele Urbanové
potřebnou součinnost, v důsledku čehož byla správkyně nucena navrhnout nařízení dvou
předběžných opatření spočívajících v omezení dlužníka v jeho dispozičních oprávněních a v insolvenčním řízení tak došlo k nařízení několika předběžných opatření, což samo o sobě indikuje důvodné pochybnosti o poctivém jednání nebo odborné způsobilosti dlužníka nebo osob jednající jeho jménem.

Odvolací dále negativně též nahlíží na skutečnost, že v roce 2021 činily závazky dlužníka 99 mil. Kč, že v roce 2022 uvedl dlužník v insolvenčním návrhu své celkové závazky jen ve výši 160 mil. Kč, avšak v roce 2023 se do insolvenčního řízení přihlásili věřitelé s pohledávkami v celkové výši 359 mil. Kč (z toho nezajištěné pohledávky ve výši 233 mil. Kč, zajištěné pohledávky ve výši 63 mil. Kč a pohledávky prozatím nezařazené na přezkum ve výši 64 mil. Kč.

Tak značný nepoměr mezi výší dlužníkem přiznaných závazků v insolvenčním návrhu (160 mil. Kč), potažmo v dlužníkem předloženém reorganizačním plánu, a výší přihlášených pohledávek věřitelů (359 mil. Kč), nelze vysvětlit pouhým opomenutím, nýbrž právě jen tím, že byl dlužník veden nepoctivým záměrem při podání návrhu na povolení reorganizace.

Dle názoru odvolacího soudu neobstojí vysvětlení dlužníka, že k navýšení některých jeho závazků došlo „logicky“ v mezidobí od zahájení insolvenčního řízení do zjištění jeho úpadku, neboť to hodnověrně nevysvětluje existenci tak značného počtu věřitelů a výše jejich pohledávek. Závěr soudu prvního stupně že dlužník poctivě neuvedl všechny své věřitele, tak shledal odvolací soud rovněž věcně správným.

Pokud jde o současné ekonomické reálie obchodního závodu dlužníka provozovaného
v minimálním rozsahu (částečný provoz dílny a ubytování) s měsíční provozní ztrátou ve výši
100 000 Kč nebo o „připravenost“ předsedy správní rady dlužníka Ing. Borise Čajánka odstoupit
ze své funkce v případě povolení reorganizace, nemohou ani ty změnit ničeho na věcně správném
závěru o nepoctivém záměru dlužníka při podání návrhu na povolení reorganizace.

Jelikož uvedené okolnosti jednotlivě i ve svém souhrnu vedou k důvodným pochybnostem
o poctivém záměru dlužníka, shledal odvolací soud odvolání dlužníka neopodstatněným.

Soud I. stupně tak nepochybil, když návrh Jindřichohradeckých místních drah zastoupených Borisem Čajánkem na povolení reorganizace podle § 326 zamítl. K tomu odvolací soud dodává, že si sanační způsob řešení svého úpadku zaslouží výlučně dlužník, jenž aktivně spolupracuje s insolvenčním správcem a soudem prvního stupně, tedy který zavčasu, úplně a pravdivě informuje o svých majetkových poměrech a o provozu svého obchodního závodu a nic nezatajuje, což však dlužník v daném případě jednoznačně nečinil, pročež své závadové jednání navíc bagatelizoval.

Odvolací soud zastává názor, že nelze spatřovat nepoctivost záměru ve skutečnosti, že dlužníkovi zanikla potřebná povolení a licence pro provoz úzkorozchodných drah na regionálních tratích Jindřichův Hradec – Nová Bystřice a Jindřichův Hradec – Obrataň, problematice smluvní dokumentace a neuhrazených plateb (kompenzací) od Kraje Vysočina a Jihočeského kraje, zesplatnění úvěrů financující banky Raiffeisenbank a.s., snižování počtu zaměstnanců apod. Tyto nepříznivé skutečnosti toliko nasvědčují spíše určité
nešikovnosti či neschopnosti a manažerské nezpůsobilosti osob jednajících jménem dlužníka
udržet a stabilizovat provoz jeho obchodního závodu.

Pokud jde o kritiku přístupu dlužníka k jím navrhované reorganizaci, k jeho selhání při řízení jeho
obchodního závodu, k dlužníkovým několikaletým ekonomickým problémům, jež nelze v dnešní
době snadno překonat, k předpokládané nepřiměřeně optimistické reorganizaci (že stát odkoupí část
dráhy za 115 mil. Kč až 152 mil. Kč) a k dlužníkově neschopnosti a pasivitě věci zavčasu řešit,
odvolací soud ve shodě s Vrchním státním zastupitelství v Praze konstatuje, že v této dlužníkově
podnikatelské neobratnosti, určité naivitě či neprofesionalitě nelze spatřovat nepoctivý záměr. Změny
ve složení statutárního orgánu dlužníka (Ing. Boris Čajánek, předseda správní rady, Ing. Vladimír
Zachoval, člen správní rady a Ing. Ondřej Čajánek, člen správní rady), k nimž došlo v roce 2022, pak
rovněž zjevně nepřinesly žádné zlepšení v chování dlužníka.

Pokud jde o kritiku přístupu Borise Čajánka k jím navrhované reorganizaci, k jeho selhání při řízení jeho
obchodního závodu, k dlužníkovým několikaletým ekonomickým problémům, jež nelze v dnešní
době snadno překonat, k předpokládané nepřiměřeně optimistické reorganizaci (že stát odkoupí část
dráhy za 115 mil. Kč až 152 mil. Kč) a k dlužníkově neschopnosti a pasivitě věci zavčasu řešit,
odvolací soud ve shodě s Vrchním státním zastupitelství v Praze konstatuje, že v této dlužníkově
podnikatelské neobratnosti, určité naivitě či neprofesionalitě nelze spatřovat nepoctivý záměr.

Změny ve složení statutárního orgánu dlužníka (Ing. Boris Čajánek, předseda správní rady, Ing. Vladimír
Zachoval, člen správní rady a Ing. Ondřej Čajánek, člen správní rady), k nimž došlo v roce 2022, pak
rovněž zjevně nepřinesly žádné zlepšení v chování dlužníka.