Kalendář je základní pilíř civilizace

Jak jednoduchá a samozřejmá věc je dnes kalendář. Právem se řadí mezi základní vynálezy lidstva, stejně důležité jako kolo a oheň. Jenže zatímco u kola a ohně můžeme snadno vysvětlit, proč jde o tak významné objevy, u kalendáře to až tak jednoduché není. Umožňuje nám odlišit, co se stalo nejdříve a co potom, což považujeme za samozřejmé. Tím nám ale kalendář také pomáhá odlišit příčiny od následků a to je jeden ze základních předpokladů rozvoje.

Pro starověké civilizace mělo zavedení kalendáře hned několik důležitých významů.

Zemědělské plánování : Kalendáře pomohly společnostem sledovat sezónní změny, které byly zásadní pro výsadbu a sklizeň plodin. Znalost správného času pro výsev semen nebo sklizeň zajistila potravinovou bezpečnost.

Náboženské a kulturní události : Mnoho starověkých civilizací používalo kalendáře k plánování náboženských svátků, rituálů a obřadů. Tyto události často souvisely s nebeskými jevy, jako jsou slunovraty a rovnodennosti.

Společenská organizace : Kalendáře usnadňovaly organizaci komunitních aktivit, včetně obchodu, festivalů a komunální práce. Toto plánování pomohlo udržet sociální soudržnost a strukturu.

Astronomická pozorování : Starověcí astronomové používali kalendáře k zaznamenávání nebeských událostí, což napomáhalo navigaci a porozumění vesmíru. Tyto znalosti byly klíčové jak pro zemědělské společnosti, tak pro ty, kteří se zabývali obchodem.

Právní a politické vládnutí : Kalendáře se používaly k označení důležitých dat pro vládnutí, jako je výběr daní, vojenské kampaně a načasování právních smluv. To pomohlo udržet pořádek a správu ve společnostech.

Uchovávání záznamů : Kalendáře poskytovaly rámec pro zaznamenávání historických událostí, což bylo nezbytné pro zachování kolektivní paměti a identity civilizace.

Nejstarší egyptský kalendář byl založen na pozorování hvězdy, kterou nazýváme Sirius. Vychází vedle Slunce každých 365 dní, přibližně v době každoročních záplav Nilu. Na základě těchto znalostí vymysleli 365denní kalendář, který podle všeho začal kolem roku 3100 př. n. l. (před naším letopočtem).

Sedm dní může představovat sedm astrologických planet, včetně Slunce a Měsíce, známých ve starověku. V řadě jazyků se dny v týdnu podle těchto planet stále nazývají (Sunday – Slunce, Monday – Měsíc, Saturday – Saturn, atd.). Dalším důvodem bylo, že lunární měsíc se mohl rozdělit na dva čtrnáctidenní cykly dorůstání a ubývání Měsíce a jeden den úplňku, polovinou tohoto cyklu pak mohl vzniknout týden. V řadě jazyků je navíc původ slova týden spojen s ,,tržním dnem“, takže je také pravděpodobné, že vznikl, aby respektoval obchodní zvyklosti: potkat se jednou za několik dní v tržní den, z čehož vzešel týden. V židovské tradici Bůh stvořil svět za sedm dní. Ve 3. stol. n. l. se sedmidenní týden uchytil v Římě.