Kraj Vysočina bude připomínkovat větrné elektrárny na hranici CHKO Žďárské vrchy

Kraj Vysočina obdržel k připomínkování záměr výstavby tří větrných elektráren na katastru obce Sazomín na bezprostřední hranici CHKO Žďárské vrchy asi dvanáct kilometrů jihováchodně od Žďáru nad Sázavou v oblasti, která si zachovala poměrně vyvážený krajinný ráz.

V jihovýchodní části CHKO Žďárské vrchy působí oblastní destinační společnost Koruna Vysočiny, která je z hlediska výkonnosti cestovního ruchu na Vysočině nejvýznamnější (dle „Big data analýza návštěvnosti Kraje Vysočina – rok 2024 a meziroční srovnání“ navštívilo Korunu Vysočiny v období od července 2023 do června 2024 více než 320 tis. turistů a více než 560 tis. výletníků). Vyjádření předsedy destinační agentury Koruna Vysočina a žďárského starosty Martina Mrkose se nepodařilo získat.

Ze závěrečné zprávy průzkumu veřejného mínění „Názory občanů Kraje Vysočina 2022“ vyplývá, že občané kraje uvádějí opakovaně přírodu a krajinu za největší pozitivum Kraje Vysočina. Za jedinečné v Kraji Vysočina nejvíce považují přírodu a chráněnou krajinnou oblast. Větrné elektrárny o celkové výšce 180 m jsou novým nepřehlédnutelným a cizorodým prvkem v krajině, který je zvýrazněn dynamikou otáčejících se vrtulí a překážkovými návěstidly.

Záměr je dle Zásad územního rozvoje umísťován do oblasti krajinného rázu Žďársko – Bohdalovsko. ZÚR stanovují pro oblast Žďársko – Bohdalovsko tyto specifické zásady:
a) neumisťovat výškové stavby v prostorech, ze kterých se budou vizuálně uplatňovat ve vymezených územích přírodního parku Bohdalovsko a CHKO Žďárské vrchy a ve vyvýšených prostorech Arnoleckých hor, nebo do území v nichž budou v kontrastu se stávajícími dominantami kostelních věží;
b) zajistit ochranu širšího krajinného rámce významné památky poutního kostela na Zelené hoře. Na základě výše uvedeného OÚPSŘ rovněž doporučuje požadovat další posouzení záměru dle zákona o EIA.

Záměr představuje výrazný zásah do krajinného rázu (narušení měřítka a harmonických vztahů v krajině), což kromě ovlivnění poměrů v dotčeném území představuje i určité riziko v souvislosti s potenciálem rozvoje turistiky, pro kterou je zajímavá současná krajina venkovského typu. Krajinný ráz území Kraje Vysočina patří k cenným hodnotám kraje a významnou měrou se podílí na vytváření jeho identity i na udržování a prohlubování vzájemné sounáležitosti zdejších obyvatel. Proto je vhodné vliv na krajinný ráz podrobněji řešit v rámci celého procesu EIA. Svým charakterem výstavba VTE ovlivňuje i další instituty ochrany přírody (zábor biotopů, zábor zemědělského půdního fondu, přerušení migračních tahů, atd.), ale i i veřejné zdraví (zhoršení hlukové situace). Rizikem je rovněž ztráta atraktivity prostředí v souvislosti s možnými zbytky staveb a technologií větrných elektráren po uplynutí jejich životnosti (cca 30 let).

Rozvoj a výstavba větrných elektráren na území Kraje Vysočina není zahrnuta do žádné z prioritních oblastí definovaných v Územní energetické koncepci Kraje Vysočina. VTE, s ohledem na fluktuaci výkonu, jsou nestabilním zdrojem, mající zvýšené nároky na bezpečný chod distribuční soustavy.

Výstavbě VTE se zároveň dostává velkého zájmu i z řad veřejnosti (negativní i pozitivní reakce). Proto je žádoucí disponovat podrobnějšími podklady, na základě kterých lze odborně zhodnotit míru impaktu záměru. Z těchto důvodů je potřebné se jeho vlivy podrobněji zabývat v procesu EIA.

Vyjádření krajských politiků Vysočiny zjišťujeme.