Pelhřimov rozhodne v referendu o výnosu města z byznysu větrné energetiky

Katastr města Pelhřimova je rozsáhlý a vhodný pro výstavbu větrných elektráren. Na sousedním katastru stát postaví novou rozvodnu elektrické energie s dostatečnou kapacitou pro výstavbu větrných elektráren.

Už na konci letošního toku začne postupné vypínání hnědouhelných elektráren. Tržby největšího uhelného zdroje v zemi, elektrárny Počerady s instalovaným výkonem 1000 MW, za rok a půl do prosince 2024 činily 16,47 miliardy, zatímco emisní povolenky „požraly“ 11 miliard korun. Přesto jsou na tom Počerady lépe než další z elektráren skupiny Sev.en, nejmladší hnědouhelná výrobna Chvaletice s výkonem 820 MW totiž loni skončila ve ztrátě 1,43 miliardy, tržby jí klesly meziročně o 18 procent.

Konec uhelných elektráren v Česku je plánován na rok 2033, i když Uhelná komise původně doporučila rok 2038; jde o klíčovou součást přechodu na nízkouhlíkovou energetiku, která čelí výzvám, jako je stabilita dodávek, ale přináší zdravotní a environmentální přínosy; vláda se k dřívějšímu termínu zavázala v programovém prohlášení.

Obyvatelé Pelhřimova mají v místním referendu odpovědět na otázku „Souhlasíte s tím, aby Zastupitelstvo města Pelhřimova, v samostatné působnosti, podnikalo kroky směřující k výstavbě větrných elektráren v rámci území města Pelhřimov?“

Otázka pro referendum není navržena v duchu „Chcete v Pelhřimově větrné elektrárny?“ i když si to řada místních odpůrců může myslet.

Větrná energetika v České republice prochází v letech 2025–2026 významným „nástupem“ a zrychlením, které má za cíl dohnat zpoždění za západní Evropou a zvýšit energetickou bezpečnost. Stát podporuje výstavbu novými dotacemi a legislativou, která má povolovací procesy zkrátit na zhruba jeden rok. O region Pelhřimovska má zájem vícero investorů, stát nabízí velmi výhodné podmínky.

Spolupráce města Pelhřimova na zájmu státu o urychlenou výstavbu větrných elektráren znamená plnit rozpočet města z místních poplatků za využívání obnovitelných zdrojů energie. U větrných elektráren náleží obci zákonný poplatek 50 korun za každou megawatthodinu vyrobené elektřiny. Moderní větrná elektrárna s výkonem 4 MW vyrobí ročně zhruba 10 tisíc MWh, což představuje příjem půl milionu korun ročně pro obecní rozpočet. Obec může výši poplatku upravit obecně závaznou vyhláškou.

Případné vymezení akcelerační oblasti neznamená povinnost stavbu povolit, pouze vytváří předpoklady pro rychlejší proces. Obec si v územním opatření stanoví konkrétní podmínky: maximální instalovaný výkon, ochranné vzdálenosti, požadavky na hluk či vizuální dopad.

Rizika nečinnosti při vytyčování akceleračních zón jsou obecně dvojí. Za prvé, obec přijde o možnost aktivně ovlivnit, kde a za jakých podmínek OZE vzniknou. Za druhé, investoři se logicky zaměří na území, kde akcelerační oblasti existují – obce bez nich zůstanou stranou rozvoje čisté energetiky i souvisejících příjmů.