Otevřeme venkovské malotřídky? Děti ztrácí návyky na školní rituály

Venkovské malotřídni školy se zapojují do iniciativy „Dejme malotřídkám zelenou!“, která si klade za cíl vrátit děti do školních lavic alespoň na venkově.

„Máme v celé naší malotřídní škole třiatřicet dětí, což je ve městě tak jedna třída,“ uvedla ředitelka ZŠ Vír na Žďársku Petra Zánová.

Při nízkém počtu žáků mohou malotřídky organizovat školní žívot tak, aby se žáci jiných tříd nepotkávali, malotřídky mají i jídelnu v budově školy. Nedochází ani ke kontaktu s žáky ostatních škol nebo cizích osob, jak je to běžné v případě úplných škol.

Z manuálu MŠMT vyplývá, že pokud jsou školy schopné zajistit homogenní skupiny žáků, je jim umožněno provozovat školní družinu a školní kluby.

Ředitelé venkovských malotřídek jsou toho názoru, že jsou schopni v podmínkách málotřídní školy schopni zajistit homogenitu skupin u všech žáků, jak u dopoledního vzdělávání, tak u odpolední školní družiny.

„Děti při domácí výuce postupně ztrácí návyky na školní rituály,“ povzdechla si ředitelka ZŠ Vír Petra Zánová.

Venkovské malotřídky doufají v dostatečně silný hlas iniciativy „Dejme zelenou malotřídkám“ pro oslovení ministra zdravotnictví s návrhem, že v 5. stupni Protiepidemiologického systýému PES budou málotřídní školy vzdělávat všechny žáky. Ministerstvo školství je údajně MŠMT pro, ale vše brzdí ministerstvo zdravotnictví.

Aktivita ředitelů malotřídek potěšila i advokátku pro rodinné právo a zastupitelku Kraje Vysočina Evu Decroix:

„Iniciativu ředitelů malotřídek vítám a podporuji. Mám radost, že rozumné návrhy řešení přichází od samotných učitelů. Prioritou je vrátit maximum dětí do škol co nejdříve, pokud to jen trochu půjde! Věřím, že brzy se podaří najít řešení i pro rodiče dětí z větších škol. Musíme jít cestou hledání rozumné míry ochrany a zachování normálního života, ne plošných zákazů či ignorování rizika.“ uvedla Eva Decroix.