Soud zrušil policejní vyhoštění radikálního islámského uprchlíka

Turecký uprchlík bez dokladů zadržený na Vysočině byl nežádoucí v prostoru Schengenu, krajský soud zrušil jeho vyhoštění zpět do vlasti. Jeho návrh na vyhoštění policie nesprávně odůvodnila.

Policejní hlídka zadržela v sobotu 19. 9. 2020 na benzínové stanici u dálnice D1 uprchlíka z Turecka, který cestoval spolu s dalšími cizinci autem napříč ČR. Neměl u sebe žádný cestovní doklad ani jiný doklad totožnosti. Policie pojala podezření, že vstoupil na území v rozporu s platným ochranným opatřením Ministerstva zdravotnictví, které ministerstvo vyhlásilo k ochraně obyvatel před zavlečením nemoci Covid-19. Policie proto uprchlíka převezla na služebnu.

Uprchlík vypověděl, že do EU nepřišel kvůli penězům, pouze utíká před vězením. Nikoho zde nechce nutit k islámu, chce zde pouze přežít do doby, než se v Turecku změní politická situace. Nechce zde páchat žádné teroristické činy. Cestoval do Německa, kde má bratrance a strýce. K průběhu své cesty z Turecka uvedl, že jej otec odvezl na hranice s Řeckem, kterou překročil pěšky a ihned požádal o azyl. V Řecku pobýval asi jeden měsíc. Poté autobusem odcestoval do Severní Makedonie a Srbska. V Bělehradě potkal další uprchlíky, s nimiž se domluvil, že jej za 5.000 EUR odvezou kamionem do Německa. Řidič kamionu je následně vysadil na nějaké čerpací stanici. Tam potkali muže, který jim slíbil, že je odveze autem do Prahy, odkud můžou cestovat do Německa. V autě tohoto muže jej následně kontrolovala policie. Svoje doklady vyhodil v Srbsku.

Uprchlík uvedl, že je příznivcem radikálního islámu a nesouhlasí s tureckým prezidentem Erdoganem. Podporuje naopak organizaci jeho oponenta Fethullaha Gülena. V Turecku se občas scházel s dalšími členy této organizace, s nimiž společně mluvili o islámu a modlili se. Nikoho nenutili vyznávat islám, pouze šířili víru. Kvůli jeho přesvědčení jej začala pronásledovat policie, protože příslušníky hnutí Fethullaha Gülena označuje za teroristy. Zadrženého uprchlíka obvinili z terorismu a odsoudili na šest let vězení. Proto se rozhodl z Turecka uprchnout.

Policie ČR odůvodnila zajištění porušením ochranného opatření. Uprchlík nedisponoval negativním testem na Covid-19. Proto by zde mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažně narušit veřejný pořádek. Jeho setrvání na území ČR představovalo riziko pro společnost, protože pochází ze země, která v současné době není z epidemiologického hlediska bezpečná.

Policie ČR nepředpokládala, že by se podrobil rozhodnutí krajské hygienické stanice a absolvoval nařízenou karanténu. Na území ČR totiž nemá žádnou adresu pobytu, kde by mohl případně zůstat v izolaci. Porušení ochranného opatření ve spojení s tím, že žalobce vstoupil na území ČR bez platného cestovního dokladu a oprávnění k pobytu, policie vyhodnotila jako riziko, že by mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění.

Uložení mírnějších opatření by podle Policie ČR nestačilo. U uprchlíka s ohledem na jeho předchozí jednání hrozí, že bude i nadále porušovat právní předpisy a nebude spolupracovat s policií.

Uprchlík nenabídl složení finanční záruky, ani neprokázal, že by disponoval dostatečnými finančními prostředky. Nemá oprávnění k pobytu a na území ČR nemá žádnou stálou adresu ani majetek.

Dobu úředního zajištění policie stanovila na šedesát dnů kvůli předpokládané složitosti přípravy vyhoštění. Z běžné praxe ví, že v případě žalobce existuje reálný předpoklad uskutečnitelnosti jeho vyhoštění. Není zde překážka, která by vyhoštění bránila. Žalobce neuvedl žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že vyhoštění nelze uskutečnit. Na území ČR nemá žádné příbuzné, není občanem EU, ani jeho rodinným příslušníkem. Policie přitom nezjistila, že by žalobci v zemi původu hrozilo nebezpečí vážné újmy ve smyslu Zákona o pobytu cizinců.

Uprchlík postup policie zažaloval a namítl, že porušení ochranného opatření nenarušuje veřejný pořádek a nestačí k zajištění cizince. Nejedná se o skutečné a závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti, ochranné opatření porušil z nedbalosti. Nezjistil si předem podmínky vstupu na území ČR. Toto jednání nedosahuje takové závažnosti, aby tím ohrožoval veřejný pořádek. V případě, že by ochranné opatření porušil občan ČR, vedlo by to pouze k finanční sankci, nikoliv k omezení svobody.

Policie také podle uprchlíkovy žaloby nesprávně posoudila existenci reálného předpokladu vyhoštění žalobce. Žalobce uvedl, že je členem organizace Fethullaha Gülena (tzv. FETÖ), a že jej v Turecku obvinili z terorismu. Žalovaná se tím nezabývala. Neposuzovala stav dodržování lidských práv v Turecku a nezjišťovala, zda tam žalobci nehrozí špatné zacházení. Nevyžádala si k této otázce žádné zprávy. Podmínky v tureckých věznicích jsou přitom špatné. Z aktuální zprávy Výboru proti mučení („CPT“) vyplývá, že se zde používá síla a policie se uchyluje ke špatnému zacházení.

Závažnou hrozbu pro společnost lze podle policie spatřovat i v tom, že je členem organizace Fethullaha Gülena a podporuje radikální islám. Schengenský informační systém („SIS“) jej na základě podnětu Řecka uvádí jako nežádoucí osobu, protože představuje bezpečnostní riziko. Tato skutečnost je v gesci Národní centrály proti organizovanému zločinu. Žalobce nerespektoval pravidla a bez dokladů opustil Řecko. Sám uvedl, že nehodlá zůstat na území ČR a chce cestovat do Německa.

Ze správního spisu přitom podle soudu vyplývá, že policie před zajištěním podrobila uprchlíka RT-PCR testu na přítomnost nemoci Covid-19. Výsledek byl negativní. Žalobce proto nemohl představovat ohrožení veřejného zdraví obyvatel České republiky, natožpak závažné ohrožení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti.

Byť tedy ohrožení veřejného zdraví teoreticky může být důvodem pro správní vyhoštění, důvodem pro zajištění cizince být nemůže – na rozdíl od ohrožení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti. Cizince nelze zajistit jenom proto, že porušil platné ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví. Ani ve spojení s tím, že na území ČR vstoupil neoprávněně.
Skutečnost, že neoprávněný pobyt nelze podřadit pod výhradu veřejného pořádku, judikatura již opakovaně potvrdila i přímo ve vztahu k zajištění cizince.

Pokud jde o tvrzení policie , že uprchlík představuje hrozbu pro společnost z důvodu jeho náboženského přesvědčení a napojení na organizaci Fethullaha Gülena, tyto úvahy policir poprvé uplatnila až ve vyjádření k žalobě uprchlíka. V odůvodnění svého rozhodnutí žalovaná na tyto okolnosti nepoukazuje. Soud k nim proto nepřihlédl.

Krajský soud má však za to, že zadržený uprchlík v rámci policejního výslechu uvedl skutečnosti, u nichž nelze vyloučit, že potenciálně mohou představovat důvody znemožňující vycestování. Uprchlík tvrdil, že je přívržencem radikálního islámu a členem hnutí Fethullaha Gülena. Kvůli jeho náboženskému přesvědčení jej pronásledovala policie, protože turecké orgány tuto organizaci považují za teroristickou. Žalobce čelil obvinění z terorismu a turecké soudy jej odsoudily k šesti letům odnětí svobody. Proto se rozhodl z Turecka uprchnout.

Uprchlík sice výslovně neuváděl, že by se obával mučení či jiného špatného zacházení. Podle krajského soudu je však obecně známou skutečností, kterou lze bez větších obtíží a odborných znalostí zjistit z médií, že přívrženci Fethullaha Gülena čelí v Turecku pronásledování, obzvláště po pokusu o převrat v roce 2016. Z něj totiž prezident Erdogan viní právě hnutí Fethullaha Gülena a považuje jej za teroristickou organizaci.

Již z těchto skutečnosti lze podle krajského soudu dovodit, že obavy tureckého uprchlíka z návratu do vlasti nejsou zcela bezdůvodné. V jeho případě potenciálně mohou existovat překážky vyhoštění. Policie proto měla ve světle tvrzení žalobce povinnost si učinit úsudek o tom, zda lze správní vyhoštění alespoň potenciálně uskutečnit. Za tímto účelem si měla buď vyžádat závazné stanovisko Ministerstva vnitra, anebo si sama shromáždit relevantní informace ohledně zacházení s přívrženci hnutí Fethullaha Gülena. Jelikož tak Policie neučinila, nemohla ani náležitým způsobem předběžně posoudit, zda existují překážky vyhoštění žalobce. Tím zatížila své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů rozhodnutí. Krajský soud proto rozhodnutí o vyhoštění zrušil.