Speciální metodika měření hluku větrných elektráren neexistuje, informoval vědec z Národní referenční laboratoře pro hluk

Nejen města a obce na Vysočině řeší vliv větrných elektráren na životní prostředí. Aleš Jiráska z Národní referenční laboratoře pro hluk měl v březnu 2025 prezentaci v Budišově nad Budišovskou. Prezentace je nazvána „Hluk VTE“.

Aleš Jiráska obratem zpracoval vysvětlení, které v kopii zaslal i České společnosti pro větrnou energii i Komoře obnovitelných zdrojů v které popsal metodiku měření Národní referenční laboratoře (NRL) pro měření hluku z VTE:

„Hluk z VtE samozřejmě měříme, a to podle normy ČSN EN 61400-11. Je to technická norma na stanovení hladiny akustického výkonu VtE, ale metody v ní popsané se hodí i pro stanovení hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru staveb, což je důležité pro hodnocení hluku Krajskou hygienickou stanicí. Tato norma vychází z dánské metodiky, kterou jsme pomáhali přeložit do ČSN v roce 1999. Podle původní dánské metodiky měříme VtE od roku 1995. Překvapuje mě, že po 30 letech používání má někdo názor, že v ČR neexistuje metodika měření hluku z VtE. Pro měření komunálního hluku se používá metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí. V tomto návodu je na třech místech zmíněno měření větrných elektráren. Originální návod je z roku 1977,“ vysvětlil Aleš Jiráska.

Pro obyvatele Vysočiny bude mít Aleš Jiráska prezentaci na „Mluví se o infrazvuku a hlučnosti větrných elektráren! Jak to tedy je?“ na představení větrného parku Polná firem WEB Větrná energie a Pražské energetiky.

Firmy WEB Větrná energie a Pražská energetika se snaží získat souhlas obyvatel Polné s výstavbou větrného parku o sedmi věžích větrných elektráren na katastru místních částí (osad Hrbov, Skrýšov a Janovice). Poslední verze nabídky formou placené inzerce v místním zpravodaji slibovala obyvatelům místních osad 5MW elektřiny zdarma po dobu dvaceti let.