Standardy dopravní obslužnosti území Kraje Vysočina pro roky 2027-2031
Podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících dopravní obslužnost ve svém územním obvodu zajišuuje kraj. Dopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu.
Školský zákon dále upravuje, že kraj je povinen v rámci dopravní obslužnostg kraje zajistgt dopravu do spádové mateřské nebo základní školy a ze spádové mateřské nebo základní školy, pokud vzdálenost spádové mateřské nebo základní školy od místa trvalého pobytu dítěte nebo žáka přesáhne 4 km.
Zákon o krajích pak stanovuje, že rozsah základní dopravní obslužnostg kraje stanovuje zastupitelstvo kraje. Rozsah dopravní obslužnost kraje vychází z dopravního plánování, jehož základním dokumentem je plán dopravní obslužnostg území kraje/ Z toho důvodu je vhodné stanovit standardy dopravní obslužnosti kraje.
Jakékoli snahy o přesný popis rozsahu, a zejména směru dopravní nabídky, která musí být zajištěna pro sídla různých kategorií (dle počtu obyvatel, geografické polohy, či obdobně), nutně narazí na celou řadu ojedinělých, avšak v celkovém počtu nezanedbatelně četných případů, kdy je vzhledem k místním poměrům taková nabídka nepřiměřená.
Historicky existuje v různých částech Kraje Vysočina nejen odlišná mobilita obyvatelstva, ale také různá míra využívání veřejné dopravy. Osídlení jednotlivých obcí je někdy kompaktní, koncentrované v rámci docházkové vzdálenostg k jediné zastávce, jindy velmi rozptýlené do mnoha místních částí nebo lokalit, které za ně nejsou sice oficiálně považovány, avšak leží u zcela jiných zastávek, mnohdy na různých silnicích, mají odlišné (a jednotlivě nízké) přepravní potřeby, mají jinou míru využitelnosti
jedné společné železniční zastávky a podobně.
Také je třeba v rámci dopravní obslužnostg umožnit reakce na vývoj financování – dostupných finančních prostředků, jednotkové ceny dopravního výkonu apod/, a to fixními standardy není možné.
Také v žádném případě neplatí, že náklady na obsluhu jednoho cestujícího (nebo jednoho obyvatele obce) jsou přibližně konstantní. Je zásadní rozdíl ve vícenákladech na obsluhu malé obce, generující zanedbatelné tržby, ležící však na trase spojení větších měst, a naopak třeba obce o několika stovkách obyvatel, avšak na slepé komunikaci s mnohakilometrovou zajížďkou. Je zcela jiná koncentrace přepravních proudů (a tedy využití spojů jedním směrem) z malých obcí v blízkosti okresního města, nebo ze stejně velkých obcí „volně v prostoru“ s dojížekou rozptýlenou do několika srovnatelně slabě využívaných směrů. Jsou zcela jiné jednotkové náklady na obsluhu těch obcí, které je možné zařadit do oběhů linek samostatně odůvodněných, a obcí, jejichž obsluha vyvolává potřebu vložení dalších náležitostí (vozidel, řidičů) do systému v období přepravní špičky.
Proto by jakékoli „standardy“ ve smyslu předpisu „odkud kam“, nebo „jak často“ musí být navrženo spojení, kdy přímé, resp. přestupní a podobně, nemohly plnit svou zamýšlenou funkci standardizace.
.Standardy by byly buď velmi nízké, a pro většinu cestujících tedy zcela neatraktivní, nebo jejich naplnění extrémně drahé, a tedy mimo reálné rozpočtové možnosti Kraje Vysočina/ Naproti tomu je zjevné, že v podmínkách Kraje Vysočina, často s řídkým osídlením, je třeba definovat jakousi minimální mez pro návrh dopravní obslužnosti. Důvodem je eliminace případů, kde jednotkové náklady v důsledku nutnosti nasazení náležitostí (vozidel, řidičů) do systému budou ve zcela zjevném nepoměru k počtům cestujících, a zároveň není důvod se domnívat, že v předmětných lokalitách lze nalézt alespoň dílčí potenciál růstu přepravních výkonů, který by takový přístup částečně ospravedlnil.
Z těchto důvodů se standardy dopravní obslužnosti stanovují jako minimální standardy zohledňující počty obyvatel sídla, počet dojíždějících žáků a docházkovou vzdálenost.
O záměru omezit nedělní spoje na bohoslužby čtěte více přímo zde, plán dopravní obslužnosti Vysočiny 2027-2031 očekává pokles zájmu o školní linky (více zde). Klesá zájem dělníků o autobusovou dopravu do zaměstnání (více zde). Standardy dopravní obslužnosti území Kraje Vysočina pro roky 2027-2031jsou přímo zde. Kraj Vysočina chystá vizi poptávkové dopravy pro Pelhřimovsko a část Havlíčkobrodska (více zde).
