Větrní lobbisté předložili studii o vlivu větrných elektráren na ceny nemovitostí v Česku

Přítomnost větrných elektráren v obcích nemá negativní vliv na ceny nemovitostí – ukazuje první systematická analýza realizovaných prodejů domů v Česku za posledních deset let. Studii objednala Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE), která zastupuje sektor obnovitelné energetiky při přípravě legislativy a dotací v krajích České republiky, v Praze i v Bruselu.

V lokalitách s větrnými elektrárnami i bez nich rostly ceny rodinných domů a rekreačních objektů srovnatelným způsobem. Nikde nedošlo k poklesu. Ceny nemovitostí jsou v průměru v obcích s větrnými elektrárnami dokonce o 5 % vyšší, než v těch bez nich. Výsledky tak vyvracejí obavy veřejnosti z negativního vlivu větrných elektráren na jejich nemovitosti. Studie uvádí jako příklad i obec Pavlov na Jihlavsku. S výsledky studie se seznámil i starosta Pavlova František Popelář: „Z mého pohledu nejsou žádné výhrady ke studii vlivu větrných elektráren na ceny nemovitostí v naší obci. U nás v Pavlově je pořád poptávka po nových pozemcích na výstavbu rodinných domků, nebo koupi starší nemovitosti k bydlení,“ sdělil starosta Pavlova František Popelář.

I starosta nedaleké dlouhé Brtnice Roman Motáček výsledky studie větrných lobbistů potvrzuje: „Vliv přítomnosti větrných elektráren na cenu nemovitostí v tuto chvíli nejsem schopen objektivně posoudit, jelikož v katastru obce žádné elektrárny zatím nestojí. Rozhodně se ale neobávám, že v případě realizace výstavby VTE by zde ceny nemovitostí klesaly. I přes informovanost místních obyvatel o plánované výstavbě VTE zde máme prozatím mírný nedostatek stavebních míst. Jejich cena je obvyklá a řídí se pouze trhem s nemovitostmi,“řekl starosta Motáček.

„Výsledky analýzy potvrzují můj názor, že přítomnost větrných elektráren nemají významný negativní dopad na ceny nemovitostí v místě realizace,“uvedl starosta obce Suchá u Stonařova Tomáš Caha. Obec Suchá již spolupracuje na výstavbě větrného parku Vysočina s jihlavskou skupinou firem Jipocar group.

„Nejsem výsledky studie nijak překvapen. Z informací, které mám vyplývá, že větrné elektrárny nikde negativní vliv na cenu nemovitostí neměly, a to ani v zahraničí, ani v ČR (ale v ČR je to dost malý vzorek), řekl starosta Černovic na Pelhřimovsku Jan Brožek. I obec Černovice jedná o možnostech výstavby větrných elektráren.

Vyjádření přislíbil i velký odpůrce výstavby větrných elektráren na Vysočině Aleš Bořil. „Jsou tam zajímavé informace, materiál studuji,“ vzkázal starosta Brzkova na Jihlavsku Aleš Bořil.

Jde o první studii tohoto druhu provedenou v České republice. Na její přípravě se podíleli experti z Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a z Oddělení environmentální geografie Ústavu geoniky Akademie věd ČR.

„Na základě naší analýzy lze říci, že přítomnost větrných elektráren nemá v českých podmínkách statisticky významný negativní dopad na ceny nemovitostí v okolních oblastech. Ceny jsou spíše ovlivněny geografickými, ekonomickými a sociálními faktory daných regionů než přítomností větrných elektráren,“ řekl David Slavata, z Ústavu oceňování majetku na Ekonomické fakultě VŠB – Technické univerzitě Ostrava.

Analýza vychází z dat o realizovaných prodejích rodinných domů a objektů individuální rekreace z katastru nemovitostí za období od roku 2014 do roku 2024. Klíčovými indikátory jsou průměrná cena za metr čtvereční zastavěné plochy a cenový růst v čase. Vliv větrných elektráren je zkoumán pomocí komparativní analýzy v šesti dvojicích obcí, které jsou srovnatelné z hlediska demografických a socioekonomických ukazatelů, přičemž pouze jedna z obcí v každé dvojici se nachází v blízkosti větrných elektráren. Tato metodika reflektuje nejen geografické, ale i socioekonomické rozdíly jednotlivých lokalit.

„Obava ze snížení hodnoty nemovitostí patří společně s obavami z hluku a vizuální změny krajiny k nejvýznamnějším faktorům ovlivňujícím postoje obyvatel k plánovaným projektům. Naše dlouholeté výzkumy ovšem ukazují, že v lokalitách, kde se větrné elektrárny postavily, dochází k tzv. efektu familiarizace. Díky osobní zkušenosti obyvatel s elektrárnami dochází k odbourávání původních obav z možných negativních dopadů, zvyknutí si na elektrárny jako na běžnou součást krajiny a převažuje vnímání jejich pozitivních přínosů pro místní rozvoj,” řekl Bohumil Frantál z Oddělení environmentální geografie na Ústavu geoniky Akademie věd ČR.

Větrné elektrárny mohou podle lobbistů významně přispět k rozvoji venkovských oblastí: vytvořením pracovních míst či přímými benefity. Tedy například finančními odměnami, které provozovatelé elektráren vyplácejí obcím, v nichž se tyto zdroje nacházejí. Tyto příjmy obce investují do zlepšení infrastruktury a služeb pro své obyvatele, což vede k lepšímu zázemí a kvalitě života. Některé projekty navíc umožňují i přímé finanční benefity či slevy pro místní obyvatele. „Peněžní příjmy z větrných elektráren umožňují obcím investovat do rozvoje infrastruktury a služeb, což vytváří atraktivnější prostředí pro život a přitahuje nové obyvatele,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.