(DOKUMENT) Návrh radní Čermákové na přejmenování parkánu sv. Václava

Vážení zastupitelé města Jihlavy,

protože vracím k jednání návrh o pojmenování jedné z historicky zajímavých a svým odkazem důležitých částí města, považuji za správné a nezbytné vás touto cestou informovat o důvodech, které mě k tomu vedou.
Pojmenování takových míst je zpravidla záležitost dlouhodobá a měla by vycházet ze skutečných kořenů a místních i společenských vazeb. Naopak neměla by být dílem náhody nebo lehkovážnou politickou hrou. Takový přístup bývá časem obvykle usvědčen z povrchnosti a neobstojí.

Pojmenováním místa do něj vkládáme vzkaz do budoucna, je to součást našeho odkazu. Obracím se na Vás, abyste ještě jednou zvážili, jaké principy a které hodnoty ukotvují město Jihlavu pevně v kontextu evropských dějin. Protože na nich je založena nejen minulost, zastřená zejména zátěží 20. století, ale především budoucnost. Jsem si jistá, že ji Jihlava na svých základech může stavět.

V závěru jednání červnového zastupitelstva, na kterém byl název Parkán Sv. Václava přijat, došlo k nepřehledné situaci. V důsledku dlouhého jednání v náročných podmínkách mohlo být ovlivněno rozhodování v tomto bodě.

Na návrh koaličních kolegů a se souhlasem Rady města proto podávám návrh znovu.

Název byl zvolen jako způsob, jak oživit v povědomí Jihlavanů existenci kaple sv. Václava, která byla vystavěna v místech dnešní hradební zdi a sloužila od roku 1400 do svého zničení švédským vojskem při přestavbě hradeb v roce 1647. Byla považována v jinak převážně německé Jihlavě tradičně za kapli českou, první český kazatel je znám z roku 1413. Zbytky obvodového zdiva, místo hlavního oltáře a několik žulových klenebních žeber bylo objeveno jihlavským muzejníkem Johannem Hauptem při úpravách hradebních zdí v r. 1892. Některé kamenné dílce byly uloženy v lapidáriu jihlavského muzea, některé části gotických okenních skruží byly zazděny do hradební zdi za kostelem, kde jsou dodnes.

Kromě kaple Sv. Václava ale chce zároveň tuto část hradebního parkánu spojit i s osobností Václava I. jako zakladatele města, v jeho době začíná těžba stříbra v Jihlavě a Václav I. má velkou zásluhu na právním zakotvení této činnosti. Díky významnému a ojedinělému Jihlavskému hornímu právu potom patřilo město po několik staletí k významným centrům oblasti střední Evropy. Jihlavské právo v sobě kromě horního práva ukotvilo pět základních svobod jihlavského privilegia a stalo se samo zdrojem, z něhož čerpala vrchní správa jiných městských právních oblastí českých zemí.

Také osobnost Václava II. je s počátky města a s těžbou stříbrných rud úzce spojena. Toto i jeho osobní spojení s městem dokazuje i to, že se tady možná zasnoubil či oženil s Gutou Habsburskou.

Právě proto, že lze jméno Václav v souvislosti s Jihlavou vztáhnout na víc osobností, je z hlediska toho odkazu ve veřejném prostoru důležitější zdůraznit princip. Ten netkví v trvání na zdůraznění náboženského aspektu, ale v historickém a etickém vzkazu čitelném všem, nejenom těm, kdo vnímají svatost Václavovu. Kaple je tedy skrze osobnost Svatého Václava především symbolem smíru a tolerance (mnohem víc, než v protinávrhu zdůrazňovaného češství). Přítomnost menšinové české kaple v přirozeně německém prostředí je víc, než co jiného, důkazem výsady, které se v dějinách často nedostávalo: svobody vyznání a tolerance.

Název Václavský parkán odkazuje k minulosti, současnosti i k budoucnosti důležitým vzkazem o síle ducha a dobré vůle, odvaze, víře, svobodě a naději. Václavský parkán v plném kontextu zdůrazňuje právě ony výše zmíněné hodnoty a principy, které jsou pro demokratickou společnost nosné a nezbytné.

Kromě toho jde z praktického pohledu o název, který by měl znít v té podobě, v jaké bude přirozeně užívaný. Stejně jako máme ulici Benešovu, Komenského, Palackého a další.

V prostoru Václavského parkánu budou umístěny také lavičky přibližující další významné jihlavské osobnosti a osobnosti s městem spojené – v rámci vznikajícího projektu „Lavičky s osobností“. Zde umístěné lavičky budou odkazovat k historickým začátkům města a osobnostem Přemysla Otakara II., který městu udělil historicky významný stavební řád, a Ferdinanda I. Habsburského, který potvrdil městu důležitý dokument o náboženské toleranci odkazující k přijetí Basilejských kompaktát.

Součástí záměru je umístit zde také informaci zahrnující výše zmíněné osobnosti a historický kontext.

Věřím, že bude název Václavský parkán jako pojmenování místa vztahujícího se k tomuto důležitému principu spíše, než k jediné historické osobnosti, přijatý.

Děkuji za čas a pozornost, které jste tomuto textu věnovali
a přeji dobré dny.

S pozdravem

Mgr. Silvie ČERMÁKOVÁ
Rada města Jihlavy