Jihlava opravuje bývalou kapli sv. Barbory

Nenápadný dům nedaleko brány Matky Boží má za sebou pohnutou historii. Vznik středověkého domu je bezprostředně spjatý s existencí sousedící předsíně minoritského kostela a boční kaple Panny Marie Pomocné, původně zasvěcené sv. Václavovi, o které se traduje, že stála již v roce 1472.

Za nejstarší část jádra domu č. 35 lze označit přízemní pozdně gotický objekt krytý pultovou střechou skloněnou k ulici. Snad se jednalo o kapli sv. Barbory, kterou v těchto místech uvádí novodobá literatura a která zanikla v 16. stol. po zrušení klášterního hřbitova. Svatá Barbora je uctívána jako svatá patronka havířů, dělostřelců, architektů a matematiků a mnoha dalších povolání, u nichž hrozí riziko náhlé či násilné smrti a dále rovněž jako ochránkyně proti smrti bleskem, v časech bouří a požárů.

Barokní přestavba domu proběhla po roce 1790, kdy klášter objekt prodal soukromému kupci.

Nový vlastník nechal zvýšit dům o patro a pod domem vyhloubit sklep. Současnou stavební podobu získal dům po přestavbách v roce 1793 a 1810. Ve druhé polovině 19. století v přízemí domu fungovala zámečnická dílna a v roce 1924 byl do uličního průčelí proražen výkladec, což vyvolalo nutnost provedení menších vnitřních stavebních a dispozičních úprav.

Uliční průčelí bylo upraveno do současné podoby v první polovině 20. století.

Památková hodnota domu je především v interiéru, nenarušeném výraznějšími novodobými zásahy či úpravami, kde se dochovala řada dobových hodnotných konstrukcí dokladujících historický vývoj objektu: klenební konstrukce (sklepa, síně, místnosti přízemí, schodiště), záklopový strop v obytné místnosti v patře (zakrytý podhledem), zazděné hrotité okno původní kaple s kamenným profilovaným ostěním v západní zdi schodiště.

Součástí západní štítové zdi domu je štít zaniklého sousedního domu s nástěnnou malbou, datovaný neúplným letopočtem do 40. let 16. století.