Malým obcím Vysočiny slibují větrné elektrárny finanční jistotu místo obecních lesů zničených kůrovcem

Zvýšená těžba dřeva v obecních lesích byl pro malé obce Vysočina poměrně jednoduchý způsob jak doplnit finanční schodek rozpočtu. Lesy na Vysočině ale dlouhodobě likviduje kůrovec. Finanční polštář v podobě těžby obecních lesů přestává stačit.

Postoj místních obyvatel a obecní samosprávy je zásadním faktorem určujícím, zda má projekt výstavby větrných elektráren v dané lokalitě naději na úspěch. Byť v této otázce může existovat určitá skepse, ve skutečnosti lze jen obtížně získat souhlas s výstavbou větrné elektrárny, pokud je většina obyvatel příslušné obce proti.

Prvotní nesouhlasný postoj v mnoha obcích Vysočiny pramení z obav ze zhoršeného prostředí (hluk, úhyn ptáků), které se investorům daří vhodnou informační kampaní vyvrátit. Nikoli bezvýznamnou motivací je také standardně poskytovaný příspěvek do obecního rozpočtu.

Celkově tak platí, že postoj menších obcí, pro které je výstavba větrných elektráren podstatným zdrojem příjmů a vítaným oživením, bývá ve většině případů spíše pozitivní nebo alespoň nejednoznačný.

Spíše negativní postoj obyvatel Vysočiny investoři ve zvýšené míře zaznamenat u větších a ekonomicky silnějších obcí a především u obcí s významným podílem (či vlivem) přistěhovalých obyvatel či rekreantů. Jen zřídka se lze s kladným přijetím výstavby setkat ve výrazně rekreačních oblastech.

Chybějící jistota finanční rezervy obecních lesů tak bude tlačit malé obce k pozitivnímu přístupu k větrné energii. Větrná elektrárna na katastru obce tak do jisté míry dává obcím jistotu současného životního standartu venkova.

Pozitivní přijetí nabídek investorů se tak dá očekávat především ze strany malých obcí, kde obecní lesy přestávají plnit roli finanční rezervy pro místní rozpočty. Jasné odmítnutí nabídek investorů je zde zcela výjimečné ať už s vědomím problémů s kůrovcem nebo s vědomím vřelého přijetí nabídky sousední obcí s možností výstavby na vedlejším katastru.