Nejvyšší správní soud potvrdil rozhodnutí Krajského úřadu Vysočiny o sporném skupinovém vodovodu Luk nad Jihlavou

Krajský úřad Kraje Vysočina postupoval správně při vydání sporného skupinového vodvodu do rukou bývalých členů Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko.

Podle Nejvyššího správního soudu je výklad členských stanov Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko (SVAKu) v této věci provedený krajským soudem v souladu s principy výkladu právních jednání. Krajský soud správně zohlednil účel a smysl vymezení společného majetku Svaku, který zůstává jeho majetkem i po vystoupení obce. Nejvyšší správní soud s krajským soudem souhlasí, že společným majetkem může být jen majetek, který materiálně naplňuje účel SVAKu, tedy slouží potřebám členských obcí. Proto vystoupí‑li některé obce a sporný majetek slouží primárně nebo výlučně jim, pak tento majetek přestává mít charakter společného majetku Svazu. V této věci měl sporný majetek – skupinový vodovod a přidružené objekty – podle zjištění vodoprávního úřadu i žalovaného sloužit především potřebám vystoupivších obcí, zatímco pro zbývající členské obce neměl zásadní význam a jeho případné využití bylo pouze doplňkové.

Podle soudu je možné, že ceny vodného a stočného pro obce, které zůstaly členy svazku, by byla nižší, kdyby Svaz nadále vlastnil sporný majetek.

To však podle soudu nemůže být důvodem, aby tento majetek nebyl převeden na obce, kterým primárně slouží. Tato malá výhoda pro obce, které zůstaly ve Svazu, nemůže převážit zájem vystoupivších obcí, aby vlastnily vodohospodářky majetek, který primárně slouží jejich obyvatelům. Bylo svobodným rozhodnutím vystoupivších obcí se nadále neúčastnit činnosti Svazu, i když členství může mít určité výhody, a zajistit vodárenské služby pro své obyvatele ve vlastní režii. Zásobování pitnou vodou a odvod odpadních vod je základní potřebou obyvatel obcí a jejich zajištění je úkolem obcí jako samosprávných společenství občanů. Jde tak o rozhodnutí přijaté v rámci obecní samosprávy, které je nutno respektovat, a nikoliv bránit jeho realizaci.

Svaz v minulosti financoval údržbu a investice do sporného majetku převážně z prostředků „virtuálních účtů“ vystoupivších obcí, nikoli z prostředků celého Svazu. To ukazuje, že i Svaz sám fakticky považoval tento majetek za infrastrukturu sloužící primárně těmto obcím. Stejně tak v jiném případě (vystoupení obce Velký Beranov) Svaz vydal majetek, který sloužil více obcím.

Nejvyšší správní soud také potvrdil roli Krajského úřadu Vysočiny rozhodovat ve sporném řízení je rozhodovat spory z veřejnoprávních smluv. To samozřejmě zahrnuje i rozhodování o nastolených právních otázkách, které je ale vyhrazeno soudům. Ve vodárenských sporech mezi SVAKem a jeho bývalými členy jsou však všichni účastníci zastoupeni advokáty, jejichž úkolem, v souladu s principem kontradiktornosti sporného řízení, by mělo být předložit Krajskému příslušnou právní argumentaci. Krajský úřad pak pouze rozhodne o správnosti argumentace některého z účastníků. Přitom bude veden judikaturou soudů, včetně Ústavního soudu k účinnosti námitek promlčení.