Sedmdesát tisíc korun denně. Štědrost dárců úzkokolejky je neuvěřitelně vysoká
Dobročinná sbírka veřejnosti má za sebou prvních deset dnů. Štědrost dárců je podobná době, kdy se český národ skládal na výstavbu budovy Národního divadla. Tehdy po krejcárcích v dobách císařsko-královská monarchie, dnes po stokorunách a tisíci korunách. Denně průměrně sedmdesát tisíc korun přibývá do sbírky na opravu strojní podbíječky, důležitého stroje pro opravu železničního svršku.

Železniční dobrodruh Albert Fikáček se netají ambicemi rychle obnovit železniční provoz úzkokolejné dráhy z dob pravěku železniční dopravy. Stále více dárců je ochotných přispět vlastními finančními prostředky na dobrodružství spojené s obnovením několik let zastaveného železničního provozu.
Úzkokolejka z dob císaře pána se stává znovu turistickým magnetem pomezí České Kanady a Vysočiny. Zvládá ujet dvaceti kilometrový úsek z jihočeského Jindřichova Hradce do Kamenice nad Lipou v kraji Vysočina za hodinu. V dobách počátku minulého století úžasný výkon, pak přišel rozmach automobilismu a svět začal spěchat.
Milovníci železnice zdá se našli v osobě železničního dobrodruha Alberta Fikáčka důvěryhodnou osobu a hlavního oživovatele zadlužené úzkokolejky. Od loňského podzimu dokázal dobrodruh Fikáček obnovit provoz na dvaceti kilometrovém úseku z Jindřichova Hradce do Kamenice nad Lipou. Zdá se, že se vrací důvěra Jihočeského kraje i Kraje Vysočina objednat a platit dopravu v turisticky atraktivní letní sezóně.
Sbírka pro obnovení provozu jihočeské úzkokolejky je testem důvěry veřejnosti ve schopnosti železničního dobrodruha Alberta Fikáčka a zdá se, že testem úspěšným. Za péči o kulturní dědictví si Fikáček zasloužil nominaci na Zlatou jeřabinu, což je ocenění Kraje Vysočina za mimořádné činy.
Na úzkokolejku se rychle vrací důvěra veřejnosti, že se bude jezdit. Úzkokolejka umožňuje turistům „cestu do železničního pravěku“, kdy rychlost dvacet kilometrů v hodině bylo cosi úžasného. Veřejná sbírka pro dobrodruha Fikáčka dává naději, že úzkokolejce bude líp.
