Soud odmítl námitku systémové podjatosti Krajského úřadu Vysočiny za článek na Občasníku
Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko vyjádřil systémovou námitku podjatosti Krajského úřadu Kraje Vysočina v rozhodování o vodárenských sporech s bývalými členskými obcemi. Systémová podjatost spočívala ve vyjádřeních ředitele Krajského úřadu Zdeňka Kadlece v článku pod titulkem“
Kraj Vysočina bude dělit společný majetek z dob socialismu“ .
Podle SVAK uvedl ředitel v rozhovoru nesprávné a nepravdivé informace o obsahu stanov SVAK, povaze společného infrastrukturního (vodohospodářské) majetku a způsobu jeho vypořádání, jakož i o vázanosti žalovaného podaným návrhem.
I když ředitel neuvedl konkrétní řízení, k němuž se vyjadřoval, fakticky se týkalo projednávané věci. Podle SVAKu je nepřípustné, aby se ředitel vyjadřoval k tomu, jak bude žalovaný ve věci postupovat a rozhodovat. Další okolnost potvrzující systémovou podjatost žalovaného spatřuje
SVAK v tom, že hejtman Kraje Vysočina, tedy nadřízený ředitele krajského úřadu je současně zastupitelem statutárního města Jihlava, které je účastníkem souvisejícího správního řízení.
Podle soudního verdiktu o námitkách SVAKu v prvé řadě nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by Kraj Vysočina rozhodoval o věci, která by se bezprostředně dotýkala jeho vlastních zájmů.
Kraj Vysočina nebyl členem SVAK a na způsobu jeho vypořádání tak sám nemůže profitovat. Jistě by bylo možné uvažovat o tom, že Kraj Vysočina, může preferovat určitý způsob majetkového vypořádání, ať již ve vlastním zájmu na kvalitním a řádném způsobu zásobování obcí na jeho území vodou. Teoreticky by mohl mít Kraj Vysočina a způsobu vypořádání i vlastní majetkový zájem. Nic takového ale SVAK netvrdil a ani ze správního spisu takové okolnosti podle názoru soudu nevyplývají.
Skutečnost, že hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek působil zároveň jako zastupitel statutárního města Jihlava, což je mezi účastníky nesporné, žádné hmatatelné podezření na jeho podjatost či systémovou podjatost Kraje Vysočina nezakládá.
Funkce zastupitele není spojena s jakýmikoliv výkonnými pravomocemi, jež by mohly založit případný konflikt jeho zájmů. SVAK nevysvětlil, proč by dle jeho názoru hejtman Kraje Vysočina měl mít z titulu funkce zastupitele statutárního města Jihlavy intenzivní zájem na způsobu rozdělení společného infrastrukturního majetku SVAK mezi vystoupivší obce.
Naznačuje-li SVAK, že takový zájem hejtmana Kraje Vysočina dosvědčuje vyjádření ředitele
krajského úřadu, jedná se o velmi spekulativní úvahu, která nemá ve zjištěných skutečnostech
relevantní oporu.
Ředitel se sice ve shora citovaném článku vyjadřoval k otázce, jež se týká vypořádání vodohospodářského majetku, jenž byl předmětem sporu ve správním řízení. Nicméně opakovaně zmínil, že se nemůže vyjadřovat k tomu, jakým způsobem bude rozhodnuto ve věcech, které nebyl v té době pravomocně skončeny. Svá vyjádření vždy uvedl v obecné rovině, bez označení konkrétních účastníků, aniž by činil jakékoliv definitivní závěry.
Ani dílčí úvahy o tom, na jakých principech by mělo být rozhodování založeno a jaké způsoby řešení by měly být preferovány, dle názoru soudu nenaznačují, že by ředitel krajského úřadu vystoupil z role
nezaujatého správního orgánu a účelově prosazoval zájmy jen jedné ze stran sporu.
Ředitel Krajského úřadu ostatně konstatoval, že v konkrétních případech bude žalovaný zvažovat všechny významné faktory, které mají na posouzení vliv a že funkční hledisko bude bráno v úvahu jako významné,
nikoliv však jediné.