Trestní paragrafy jihlavské ředitelky naznačují útisk a zpronevěru ve značném rozsahu

Státní zástupce Jan Vystrčil oznámil vedení trestní stíhání pro zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, a přečin útisku podle § 177 odst. 1 trestního zákoníku. K soudu byla předvedena ředitelka Integrovaného centra sociálních služeb Jihlava Alena Řehořová, soud ji vzal do vazby.

Kodifikace trestných činů, které klade státní zástupce obviněné ředitelce za vinu, pak naznačují vážné starosti nejen obhajoby, ale i Města Jihlavy. Obviněná ředitelka má sděleno obvinění ze zpronevěry v posledním (nejtěžším) odstavci, který je mezi advokáty znám jako „škoda nad milion korun“.

Je těžko představitelný návrat obviněné ředitelky po propuštění z vyšetřovací vazby do zpět do křesla ředitelky na principu presumpce neviny. S obviněním ze zpronevěry ve značném rozsahu jde jen těžko řídit příspěvkovou organizaci, která hospodaří s veřejnými finančními prostředky.

Postavení mimo službu, neplacené volno nebo výpověď bez odstupného jsou základní varianty možného řešení situace ze strany města Jihlavy jako zřizovatele. Z vyšetřovací vazby lze jen těžko řídit příspěvkovou organizaci navíc s obviněním ze zpronevěry. Vyšetřovací vazba je překážkou ve výkonu funkce na straně zaměstnance na kterou bude muset reagovat město Jihlava jako zřizovatel příspěvkové organizace.

Příliš variant řešení situace po zatčení ředitelky příspěvkové organizace k výběru pro zřizovatele není i při respektování presumpce neviny obviněné ředitelky.

Při respektování zásady péče řádného hospodáře si lze stěží představit pokračování ředitelky ve funkci s obviněním ze zpronevěry na krku. Soud vzal obviněnou ředitelku do vyšetřovací vazby a tak se zdá být odvolání z funkce logickým řešením i při respektování presumpce neviny obviněné ředitelky.