Znojmo v Praze neuspělo s obavami z pásu větrných elektráren podél hranic s Rakouskem

V řízení o vydání stavebního povolení Dopravním a energetickým stavebním úřadem se sídlem v Praze pro větrný park Blížkovice předložilo město Znojmo i své námitky k výsledkům zjišťovacího řízení.

Například ve vztahu k ochraně krajinného rázu u VTE Blížkovice město Znojmo namítalo, že v rámci zjišťovacího řízení bylo požadováno odborné hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz zpracované odborně způsobilou osobou, avšak z jednotného environmentálního stanoviska nevyplývá, že by takový odborný podklad byl pořízen nebo vyhodnocen.

Současně město Znojmo upozorňovalo na kumulativní vlivy plánovaných větrných elektráren v širším území a uvádělo, že se rýsuje souvislý pás větrných elektráren od Znojemska přes Jemnicko a Dačicko až k hranici s Rakouskem, který má podle jeho názoru významný dopad na krajinný ráz.

Město Znojmo také tvrdïlo, že záměr VTE Blížkovice je součástí širšího souboru plánovaných projektů větrných elektráren v regionu, které jsou posuzovány odděleně, aniž by byly komplexně vyhodnoceny jejich kumulativní a přeshraniční dopady.

Podle názoru města Znojma je nutné posuzovat tyto záměry jako celek, případně na úrovni koncepcí prostřednictvím SEA, a jednotlivé záměry následně podrobit řádnému posouzení vlivů na životní prostředí.

Dopravní a energetický stavební úřad městu Znojmo vysvětlil, že pokud se týká námitek, které se týkají závěru zjišťovacího řízení, jednotného environmentální stanoviska, ochrany krajinného rázu a tzv. salámové metody, tyto námitky nesměřují k ochraně individuálních subjektivních práv, ale k ochraně veřejných zájmů, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy.

Ochrana těchto veřejných zájmů je v řízení zajištěna prostřednictvím dotčených orgánů (zejména orgánů ochrany přírody a životního prostředí), nikoli prostřednictvím procesního postavení vlastníka, jehož práva nejsou přímo dotčena. Jednotné environmentální stanovisko je závazným stanoviskem ve smyslu § 149 správního řádu, jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Zjišťovací řízení pak bylo ukončené pravomocným rozhodnutím, které je rovněž pro stavební úřad závazné.

Větrný park Blížkovice získal rozhodnutí o povolení záměru v rekordně krátké době necelých dvou měsíců (podáno 22.12. 2025, vydáno 17.2.2026 s dobou platnosti pět let) v souladu se Zákonem o urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie (ZOZE).

Znojmo na podzim 2024 protestovala také proti plánovananému větrný parku na rakouské straně hranice. V konečném stavu by měl zahrnovat patnáct elektráren o výšce 250 m a vyrůst by měl v údolí říčky Pulkavy/Pulkau na hřebenu u historicky památného městečka Mailberk/Mailberg. Ten je dobře viditelný z mnoha míst včetně znojemského hradu, jeho rotundy nebo Hradiště, a větrníky by tak znamenaly velký zásah do krajinného rázu oblasti.

„Jedním ze zásadních aspektů cestovního ruchu Znojemska a přilehlé rakouské části je neporušený krajinný ráz s hustou sítí vinařských obcí a historických městeček s dominantami kostelních věží. Pro představu, zamýšlené větrníky se svojí výškou 250 m přesahují nejvyšší kostelní věže v oblasti více než pětinásobně,“ vysvětloval tehdejší starosta Znojma František Koudela.

Znojmo se ve své argumentaci opírá o dosud platné usnesení zastupitelstva města z roku 2010, kdy zastupitelé nesouhlasili s výstavbou větrných elektráren na svém území a pověřili starostu města ke všem jednáním, která by zabránila výstavbě takových vysokých zařízení. „Když zastupitelé přijímali před 14 lety své usnesení, vycházeli z odborné studie posuzující krajinný ráz okresu Znojmo, která s ohledem na kulturně-historické a krajinné hodnoty výstavbu větrníků nedoporučila. Stojí za připomínku, že v té době dosahovaly větrné elektrárny poloviční výšky než dnes. I proto uděláme všechno pro to, abychom výstavbě obřích elektráren zabránili,“ doplňuje místostarosta Jiří Kacetl, který otevřený dopis v německém a českém jazyce připravil a společně se starostou města podepsal.

Novou právní úpravou Zákona o urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie dochází zejména k naplňování článku 7 Ústavy ČR, podle kterého stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Základním cílem ZOZE je zajistit účinnou ochranu životního prostředí, kdy na straně jedné podporuje realizaci záměrů pro využívání OZE (tj. mitigační opatření sloužící ke snižování emisí skleníkových plynů vznikajících při spalování fosilních paliv) a na straně druhé zachovává stávající standard
ochrany životního prostředí (ochrana jednotlivých složek životního prostředí je zajišťována zejména limity pro vymezení akceleračních oblastí, jejich posouzením již v koncepční fázi při vymezení této oblasti, stanovením podmínek a zmírňujících opatření v územním opatření a poté ověřením a doplněním podmínek v procesu vedoucím k vydání JES).