Mluvčí ministra pro lidská práva: Moravané a Slezané nejsou v postavení menšin

Musí prosím Kraj Vysočina zřídit národnostní výbor „ze zákona“? Ukládá tuto povinnost zákon? Nebo jde o obcházení zákona národnostními
aktivisty například Moravany, kteří zneužívají výklad zákona?

Občasník se zeptal mluvčího ministra pro lidská práva Michala Kačírka:

„Rada vlády pro národnostní menšiny nerozhoduje o tom, kdo je a kdo není národnostní menšinou. Rada vlády pro národností menšiny je tvořena zástupci 14 národnostních menšin, tj. běloruské, bulharské, chorvatské, maďarské, německé, polské, romské, rusínské, ruské, řecké, slovenské, srbské, ukrajinské a vietnamské. Rada je poradním a iniciativním orgánem vlády pro otázky týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků. Jako poradní orgán se k zákonným povinnostem obcí a vyšších územních celků nevyjadřuje, jejich naplňování má v gesci ministerstvo vnitra.

Proto by dotaz směřující na povinnost kraje měla směřovat právě na ministerstvo vnitra.

Pokud bychom ovšem měli vést diskuzi ohledně postavení Moravanů jako národnostní menšiny, tak zde vyplyne jiná otázka, a to k jakým národnostně menšinovým právům se podobné uskupení může hlásit. Definice národnostní menšiny obsahuje kromě přihlášení se k jiné než české národnosti zároveň soubor tzv. „objektivních“ znaků. Těmi jsou společný etnický původ, jazyk, zvyky a tradice.

Poradní výbor Rady Evropy k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin ve svém stanovisku ze dne 6. dubna 2001 akceptoval názor vlády České republiky, že Moravané a Slezané nejsou v postavení menšin, na něž by se měly vztahovat zákony o právech národnostních menšin.

Je ale nutné zdůraznit, že nikomu nelze upírat jakákoliv subjektivní práva, pokud jejich naplňování je uskutečnitelné.“

Žádné odpovědi

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna