„Bylinku nesmrtelnosti“ Jiaogulan seženete v obchodě za pár korun

Ženšen pětilistý je nazýván Jiaogulan nebo také bylina nesmrtelnosti. Její český název je poněkud zavádějící, protože není se ženšenem pravým (Panax ginseng) vůbec příbuzný, ale pro podobné účinné látky ho tradiční léčitelství tak nazvalo. Pravého ženšenu totiž bylo v jižní Číně, odkud pochází i Hiaogulan, nedostatek a byl poměrně drahý, proto se hledala alternativa. A našla se v podobě bylinky Jiaogulan.

Název „bylina nesmrtelnosti“ je odvozen od údajné dlouhověkosti lidí žijících v hornaté provincii Guizhou v jihozápadní Číně, kteří pravidelně konzumují čaj vyrobený z máčených listů Jiaogulan. Rostlina může být vlastně klíčem k delšímu a zdravějšímu životu.

Jiaogulan má dlouhou historii jako bylinná rostlina používaná k podpoře dlouhého a zdravého života bez nemocí. Pochází z Asie, známý jako sladký čaj. Na této bylince je hezké, že vypadá jako krásná okrasná rostlina ve vaší zahradě, ale je všestranně užitečná. 

Nesčetné blahodárné vlastnosti této rostliny byly známy již od starověku a využívaly se v dobách dynastie Ming (1300 př. n. l.). Ve starověkých čínských lékařských textech je označována jako zázračná rostlina nebo „bylina nesmrtelnosti“ nebo věčný život. Má několik historických názvů, nejběžnější je Jiaogulan, ale je také označován jako Makino, Xiancao, což znamená „nesmrtelná bylina“, nebo „jižní ženšen“ pro své chemické složení podobné ženšenu, ale s velmi odlišnými vlastnostmi. V Japonsku se Jiaogulan (Gynostemma pentaphyllum) nazývá Amachazuru, což se překládá jako „sladká čajová réva“ díky složce v listech, která mu dodává jemně sladkou chuť.

Jiaogulan byl používán lidmi v horských oblastech jižní Číny jako energizující prostředek. Dávali si to jako čaj před prací pro zvýšení vytrvalosti a síly i po práci, aby zmírnili únavu. Byl také užíván pro celkové povzbuzení a lidová medicína ho považovala za omlazující elixír. Lidé jej používali také k léčbě běžného nachlazení a dalších infekčních onemocnění. Proto místní Číňané nazývali Jiaogulan, xiancao „bylina nesmrtelnosti“ a popsali ho slovy: „Jako ženšen, ale lepší než ženšen“ .

I když Jiaogulan (Gynostemma pentaphyllum) roste v řadě asijských zemí, nejstarší historická dokumentace této byliny pochází z Číny, na počátku dynastie Ming. V roce 1406 lékař Zhu Xiao popsal a načrtl Jiaogulan ve své knize Materia Medica for Famine.  V té době však neuznával Jiaogulan jako léčivou rostlinu, pouze jako potravinu a doplněk stravy v době nedostatku jídla nebo hladomoru. Nejstarší zmínka o použití Jiaogulanu jako léku se nachází téměř o dvě století později, v roce 1578, v klasické knize Compendium of Materia Medica od Li Shi-Zhena.

Jiaogulan jako adaptogen zvyšuje energii, vytrvalost, výdrž a zároveň snižuje všechny formy duševního a emočního stresu. Pití čajového odvaru z ženšenu pětilistého také pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi a je zdrojem oblíbeného flavonolu ampelopsinu, který se používá ke zklidnění následků kocoviny. Jako by to nestačilo, jiaogulan také chrání játra. Ženšen pětilistý také prokázal výhody pro zdraví srdce, zvyšuje svalovou aktivitu srdce a zlepšuje celkový průtok krve. Pomáhá také snižovat cholesterol a ukazuje se jako vhodná bylinka pro snižování vysokého krevního tlaku.

Navzdory jejím možným přínosům pro zastavení přílivu stárnutí a posílení mladistvého zdraví není rostlina tak známá.