Firmy omezí zaměstnanecké benefity, hlavně při výročích, odchodu do důchodu nebo svatbě
V reakci na vládní konsolidační balíček dvě pětiny zaměstnavatelů sníží výši poskytované zaměstnanecké benefity nebo omezí jejich počet. Omezovat se budou hlavně víceúčelové programy (typu Cafeteria, Flexi Pass) a méně rozšířené benefity, jako jsou finanční příspěvky při výročích, odchodu do důchodu nebo svatbě, ale i různé vzdělávací programy. Vyplývá to ze šetření, které mezi podniky napříč obory a regiony realizovala Hospodářská komora. Ta má také obavu, aby omezováním benefitů v podnicích nebyl ohrožen rozvoj tzv. zdravotních benefitů, které díky své preventivní funkci dosud přispívaly ke snižování nákladů zdravotního systému.
Daňová uznatelnost některých benefitů bude od ledna 2024 zastropována do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Limit pro nezdaněné příjmy se bude vztahovat na nepeněžní plnění, např. na poukazy na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného nebo hygienického charakteru, příspěvky na kulturní nebo sportovní akce a na knihy, poskytovaných z fondu kulturních a sociální potřeb nebo ze zisku firmy po zdanění. Vládní úpravy také omezí výši příspěvku zaměstnavatele na rekreaci, který bude započítán do limitu pro nezdaněné příjmy.
„Vláda původně chtěla daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů zrušit úplně. Vládní strany nakonec částečně vyslyšely argumenty podnikatelských organizací a odborů a zavedly místo celkového zákazu roční strop, a jen pro některé benefity. Rozumíme snaze ozdravit veřejné finance, konsolidační balíček vnímáme jako důležitý krok k nastartování procesu dlouhodobější stabilizace ekonomiky, nicméně systém zaměstnaneckých benefitů je pro zaměstnavatele kvůli vyčerpanému trhu práce důležitý, vedle mzdy to jsou často právě benefity, které rozhodují o atraktivitě zaměstnavatele,“ připomněl viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Šetření Hospodářské komory naznačuje, že spíše než k rušení benefitů dojde ke snížení jejich hodnoty. Přestože se kvůli novým pravidlům pro zdanění benefitů firmám zvýší náklady, polovina podniků se chystá zaměstnanecké benefity poskytovat ve stejné výši jako dosud. Redukovat výši benefitů budou zejména mikro firmy do 10 zaměstnanců (33 % z nich). Nejméně k úpravám benefitů přistoupí velké podniky nad 250 zaměstnanců (28 % z nich).
Chystané změny ve zdanění benefitů ovlivní ve větší míře středně velké a velké firmy. Poskytují je totiž nejen častěji, některé ale také ve vyšší hodnotě.
Ze šetření Hospodářské komory také vyplynulo, že benefity svým zaměstnancům v současnosti poskytuje 92 % zaměstnavatelů. Firmy si nabídkou benefitů chtějí hlavně udržet zaměstnance.
Nejrozšířenější jsou dnes benefity spojené se stravováním zaměstnancům. Stravování v kantýně, stravenkový paušál, dovozy obědů, elektronické nebo papírové stravenky poskytuje téměř 90 % zaměstnavatelů. Na 80 % firem svým zaměstnancům poskytuje materiální vybavení, jako je mobilní telefon, notebook, služební auto nebo oděv. Sociální benefity, jako jsou příspěvek na penzijní připojištění, sick day, práce z domova nebo dovolená nad rámec zákona, nabízí přes 75 % zaměstnavatelů.
„Novým trendem posledních dvou let bylo zavádění zdravotních benefitů, jako jsou preventivní vyšetření, očkování nebo psychologická podpora. Tyto benefity se často vztahují nejen na zaměstnance, ale i jejich rodiny, což vede ke zlepšování zdravotního stavu české populace. Konsolidační balíček, bohužel, tuto oblast ohrožuje a výsledkem budou další zbytečné vysoké náklady pro české zdravotnictví. Prevence je totiž vždy výrazně levnější než řešení následků,“ zdůraznil Tomáš Prouza.
Data o dopadu konsolidačního balíčku na zdravotně-sociální benefity, jako jsou preventivní lékařská vyšetření nebo poukazy na různé pohybové aktivity, Hospodářská komora v tuto chvíli vyhodnocuje a zveřejní je v následujících dnech.
Hospodářská komora také předpokládá, že lednové zavedení stropu na daňové úlevy u benefitů bude podniky i zaměstnance v posledních týdnech letošního roku motivovat k tomu, aby je vyčerpali ještě letos.
Do šetření Hospodářské komory se zapojilo 451 respondentů, od nejmenších po největší zaměstnavatele v zemi působící v různých odvětvích ekonomiky napříč všemi kraji České republiky.
O propadu výstavby nových bytů čtěte více přímo zde.