Krajský SOKR Vysočiny nedoporučuje umisťování větrných elektráren na Pelhřimovsko, přesto tam budou?

Obyvatelé patnácti tisícového Pelhřimova budou hlasovat v místním referendu o postoji města k obnovovitelnám zdrojům energie. Zastupitelstvo obce Křeč nedaleko Pelhřimova už rozhodlo o vytýčení akcelerační zóny pro zrychlené povolování výstavby větrných elektráren.

Umisťování větrných elektráren na Pelhřimovsko ale nedoporučuje krajský dokument zvaný Strategie ochrany krajinného rázu (SOKR) nelze doporučit. Autor SOKRu Roman Bukáček přijal pozvání na besedu do Pelhřimova v polovině února, radní Kraje Vysočina Andrea Peňáz ani nezvedne telefon.

Podle SOKRu by stavby větrných elektráren byly silně viditelné z okolních krajinných dominant bezprostředně navazujících na popisovanou oblast i z vnitřních vyvýšenin a vždy by vizuálně zasáhly větší počet krajinných prostorů. Vzhledem k hustotě osídlení by každou stavbou větrné elektrárny byl ovlivněn velký počet sídel.

Zásady Strategie ochrany krajinného rázu (SOKR) pro Pelhřimovsko

1. Zohlednění významu a cennosti údolních prostorů v lesních hospodářských plánech, v technologii údržby a managementu krajiny.
2. Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél komunikací, vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot.
3. Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím.
4. Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová výstavba respektovat i barevnost a použití materiálů.
5. Zachování měřítka a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou.
6. Rozlišování takových zón ve struktuře obcí, které zachovávající znaky historického charakteru obce a v polohách mimo kontakt s těmito zónami uplatňovat diferencovaný přístup k regulaci zástavby.
7. Omezení možnosti umístění staveb a technických zařízení výškového charakteru (výška přes 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost) do exponovaných průhledů (ochrana uvedených dominant a dochovaných prostorů sídel).
8. Zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou.
9. Dbát na zachování historických krajinných úprav a na strukturu kulturní krajiny.
10. Zachovat prvky historického členění krajiny.

Vyjádření radní Kraje Vysočina Andrey Peňáz doplníme, jakmile se vyjádření podaří získat.