Krajský úřad vysvětlil Velkému Meziříčí způsob poskytování informací

Třicet žádostí podaných za jediný den považovali úředníci radnice ve Velkém Meziříčí za šikanu a zneužití práva. A odmítli poskytnout informace. Kraj Vysočina ovšem rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informací zrušil.

Ani judikatura nepovažuje pouhé podávání velkého počtu žádostí nebo požadování velkého množství informací za znak zneužití práva. K tomuto znaku musí přistoupit další znak mající charakter určitého osobního postoje žadatele k požadovaným informacím nebo k povinnému
subjektu.

O zneužití práva na informace půjde tedy jen tehdy, když k tomuto množstevnímu znaku přistoupí i určitý další, který bude bez pochybností značit zneužívání tohoto práva (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 24/2015-52, č. j. 6 As 68/2014-21, č. j. 10 As 226/2014-16 č. j. 9 As 111/2011-30 a č. j. 1 As 59/2012-33).

Z postoupeného spisového materiálu vyplývá, že žadatel k získávání informací od povinného subjektu využívá dlouhodobě, dle názoru povinného subjektu v rozumné míře.

Krajský úřad má tedy za to, že vyřizování žádostí žadatele v minulosti nebylo nijak zvlášť obsáhlé nebo časově náročné. Posuzovaný případ, kdy žadatel v krátkém časovém úseku podal větší množství žádostí o poskytnutí informace, je tak ojedinělým excesem ze strany žadatele.

Krajský úřad se neztotožňuje se závěrem města Velké Meziříčí, že žadatel podal takové množství žádostí s jasným cílem zahltit a paralyzovat povinný subjekt.

Z okolností a povahy žádostí podaných žadatelem dle názoru krajského úřadu nijak nevyplývá postup žadatele, který by nasvědčoval, že mu ve skutečnosti nezáleží na získání jím požadovaných informací, ale že
sleduje cíl odlišný, nesouvisející s obsahem žádostí, tedy že žadateli jde pouze a jen o zatížení povinného subjektu.

Z postoupeného správního spisu vyplývá, že žádosti žadatele se týkaly
činnosti povinného subjektu jak v samostatné, tak přenesené působnosti; žadatel působí jako nezávislý novinář a informace poskytnuté povinným subjektem využívá k novinářské činnosti.

Informace, o které žadatel žádal, mají sloužit k veřejné kontrole tzn. mají legitimní cíl.

Právo na informace ve smyslu čl. 17 Listiny základních práv a svobod je chápáno tak, že je třeba poskytovat veškeré požadované informace, ledaže tomu brání závažné důvody, které toto právo převažují. Institut zákazu zneužívání práva má být tak aplikován zcela výjimečně a není-li možné dovodit zcela nepochybně, že žadatel svého práva na informace skutečně zjevně zneužívá, je třeba postupovat ve prospěch žadatele.

S ohledem na soudní judikaturu krajský úřad konstatuje, že pouze rozsah a počet podaných žádostí o informace není důvodem pro odmítnutí žádostí o poskytnutí informace jako zneužití práva na informace.
Krajský úřad nijak nezpochybňuje, že institut zneužití práva na informace by mohl být důvodem pro odmítnutí žádostí o poskytnutí informací, avšak z obsahu postoupeného spisového materiálu nevyplývá nade vši pochybnost, že se v tomto případě jedná o zneužití práva na informace ze
strany žadatele ve smyslu intenzity a způsobu výkonu práva na informace a ve smyslu popření primárního účelu práva na informace.

Odpovědět

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Výroba www stránek a eshopů