Místní odpor Vysočiny k větrné energii skrývá zástupný motiv ochrany přírody

Rychlý rozmach větrných elektráren však vyvolává obavy z dopadu větrných turbín na divokou přírodu. Odhaduje se, že do roku 2050 budou větrné turbíny přispívat více než dvacet k celosvětové dodávce elektřiny.

Kraj Vysočina je na větrné mapě České republiky jedním z míst, kde vítr hodně fouká. Investoři tak hojně obchází venkov Vysočiny a zkoumají postoj místních občanů k výstavbě větrných elektráren. Nebo spíše míru nechuti k výstavbě větrných elektráren.

Narušení krajinného rázu a obava z hromadného úhynu ptáků jsou nejčastější argumenty odpůrců výstavby větrných elektráren, kterými se projevuje nechuť místních obyvatel k větnému parku na katastru obce.

“ Masivní úhyn ptáků jsme nikdy neřešili. V minulém rozkvětu větrníků se řešily kolize jejich výstavby  v lokalitách s výskytem tetřívka, a to v Krušných horách,“ uvedl mluvčí České inspekce životního prostředí Jiří Ovečka.

Podle mluvčího firmy ČEZ Obnovitelné zdroje Martina Schreiera by už samotný povolovací proces v čele se studií EIA by měl být dostatečnou zárukou, že větrné elektrárny nebudou vznikat v místech výrazného výskytu ptactva a jeho tahů, a pravděpodobnost kolizí tak bude zásadně snížena. „Zkušenosti z reálného více než třináctiletého provozu našich větrných elektráren v lokalitách Věžnice (Vysočina) a Janov (Pardubický kraj) ukazují, že právě zohlednění uvedených faktorů zajistí, že vliv provozu turbín na ptačí společenství je skutečně zanedbatelný,“ dodal mluvčí Schreier.

Nesrovnatelně větší problém pro ptactvo představují další civilizační a technické prvky jako například automobilový provoz nebo stavebnictví.

V hypotetické rovině dohadů tak zůstává možný postup inspektorů životního prostředí, pokud by se zjistil náhlý zvýšený úhyn ptactva v okolí řádně povolené větrné elektrárny.
„Čistě teoreticky: Při řádně povolené a řádně provozované elektrárně, u které by byl zaznamenán úhyn, bychom patrně požadovali odborný posudek a podle jeho výsledku by v extrémním případě mohlo dojít k omezení činnosti elektrárníka. Ale to je opravdu čirá teorie,“ dodal mluvčí České inspekce životního prostředí Jiří Ovečka.

Podstatně větším problémem pro investory větrných elektráren jsou evropsky významné lokality soustavy Natura2000. Těch je na Vysočině více než osm desítek.

Před zahájením stavebního řízení musí investoři podstoupit proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), který je založen na systematickém zkoumání a posuzování investičního záměrů z hlediska jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech.