Památkáři nepodporují fotovoltaiku u dědictví UNESCO

Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou je pod ochranou UNESCO. Kolem památky je vytyčeno ochranné pásmo ve kterém se k záměrům místních obyvatel vyjadřují i památkáři.

Místní obyvatel se dotázal Národního památkového ústavu Telč na to, jaký fotovoltaický panel může umístit na střechu svého domu v ochranném pásmu památky UNESCO. Žádný – zněla odpověď památkářů.

Fotovoltaické panely podle vyjádření památkářů obecně představují pro historické stavby a stavby v památkově plošně chráněném území nežádoucí, vizuálně rušivý prvek (vytváří lesklou černou plochu v tradičních matných červených, hnědých příp. šedých krytinách střešních rovin).

Z hlediska zájmů památkové ochrany plošně chráněných územích jsou tyto systémy považovány za prvky technicistní, v prostředí historické struktury zcela netradiční a cizorodé. Jedná se o zcela nový materiál, který působí zejména svou reflexivitou v tradičním prostředí rušivě.

Ačkoliv Národní památkový ústav Telč chápe současnou nepříznivou energetickou situaci a snaží se obecně hledat kompromisy, sídelní situace v některých případech příliš mnoho kompromisů nedovoluje.

Solární panely plošně na území ochranného pásma sice zakázat nelze, ale současně by neměly být umisťovány tam, kde by byly pohledově exponované z veřejných ploch, což navržený záměr umístění
fotovoltaiky na střechy domů v památkové rezervaci naplňuje. Na území ochranného pásma je zájem redukovat umístění fotovoltaických panelů kompromisně výhradně na přístavky na dvorcích, které by byly skryté ve vnitroblocích, rovné střechy panelových domů nebo domů, na které není z pohledu chodce nijak vidět, vzdálené objekty mimo hlavní pohledové a komunikační osy, garáže apod. Tedy na stavby, jejichž poloha a stavební ztvárnění jejich instalaci nevylučují z pohledu ochrany vizuálních
pohledů a průhledů ve vztahu k předmětu ochrany, tedy poutnímu kostelu.

Umístění solárních panelů v chráněných územích je tedy pro NPÚ Telč akceptovatelné pouze ve výjimečných případech, kde nedochází k přímému pohledovému uplatnění v panoramatu lokality a v pohledech z městského
interiéru, tedy vyloučení negativního dopadu a poškození výrazu staveb i prostředí.