Popelka (ANO): Čas chystat restart aneb až sundáme roušky

Může se to zdát hodně předčasné, ale doba, kdy současná „virová“ krize skončí, se blíží. Kdy to přesně bude, neví nikdo a o to víc je nutné se chystat na dny následující. Představa, že si za pár týdnů sundáme roušky, natáhneme budík a druhý den ráno půjdeme do práce a naše životy se vrátí do vyjetých kolejí, je opravdu chybná. Spíše to bude tak, že řada z nás se už nebude mít kam vrátit.

Doba potřebná pro restart ekonomiky bude úměrná délce doby „rouškové“. Věřím tomu, že hned jak to půjde, zaplníme holičství a restaurace. Konečně si koupíme jarní boty, bundu nebo velkou kopečkovou zmrzlinu. Zajdeme do kina nebo na koncert, kde to všechno oslavíme. Jenže jen málo kdo si hned v prvních týdnech půjde koupit nové auto nebo byt v novostavbě. Dovolenou si místo v Chorvatsku, pokud vůbec, naplánujeme spíše na „mácháč“. Zkrátka zůstane v nás jistá opatrnost a strach o stabilitu rodinných rozpočtů. No a o ty půjde především. Města a stát se již nyní musí nachystat na role lídrů budoucího restartu.

Ekonomika bude potřebovat rychlé peníze a to formou investic. Města a stát nesmí peníze rozdávat, ale musí se postarat o to, aby si je každý mohl vydělat. To je fakt, na který bude muset reagovat i rozpočet Jihlavy. Ten stávající byl nereálný už v době jeho schvalování. Koalice si tenkrát nasadila růžové brýle, nadhodnotila příjmy, zapojila veškeré rezervy a navzdory varování Finančního výboru a v podstatě i všech ostatních, postavila svůj vzdušný zámek v oblacích. Dnes je nutné si nad tento dokument sednout a rozdělit jednotlivé položky na nutné, potřebné a zbytné. Naštěstí je těch zbytných položek v rozpočtu dostatek a peníze z nich se dají použít na projekty potřebné pro rychlý restart ekonomiky.

Například prostředky určené na architektonické soutěže a studie všeho možného se dají použít na opravy chodníků, fasád, výměny oken. Tedy práce, které se pohybují v řádech maximálně stovek tisíc korun, práce, které nepotřebují extra dlouhou dobu na přípravu a hlavně a to hlavně zdůrazňuji, jsou hotové za pár týdnů. Za pár týdnů se tak peníze z rozpočtu města dostanou na výplatní pásky a konta obyvatel Jihlavy.

Určitě je i čas zamyslet se nad budoucností zimního stadionu. Reálnost jeho financování se vzdaluje s každou novou rouškou a tak je asi čas aktivovat plán „B“. Tím myslím peníze a je to bezmála 70 milionů, určené na projektovou dokumentaci, převést na opravu toho stávajícího. Naopak město musí stůj co stůj držet již rozestavěné stavby. Jasně termíny se logicky začnou posouvat, ale i zde jde o udržení pracovních míst a následnou spotřebu, která generuje další pracovní místa. V současné situaci se jako jednoznačně zbytné dají označit všechny tak trochu megalomanské projekty na podporu kulturního zázemí. Co se týče sociální oblasti, tak i zde máme jedinečnou šanci oddělit zrno od plev a dále podporovat jen programy pro skutečně potřebné.

Desítky milionů určené pro „neziskovky“ na aktivní podporu nezaměstnaných v nezaměstnanosti jsou, byly a vždy budou zbytný výdaj a to bez ohledu na jejich nositele. Naopak masivní podpora péče o starší a nemocné, zrovna tak jako podpora zdravotnictví a budování „nové formy“ civilní obrany, jsou oblasti, které si naši pozornost zaslouží a právě dnes je to vidět víc než kdykoli před tím.

Co říci závěrem. Snad jedno upravené přísloví. „Březen, do roušky vlezem. Duben, ještě tam budem.“ No a pokud se někdy v květnu nebo začátkem června chceme začít vracet k zaběhlému způsobu života, tak již nyní musíme vzít rozum do hrsti a začít makat na tom, aby to šlo.

(Autor je předsedou Kontrolního výboru zastupitelstva města Jihlavy)