Vysočina jako český uherák vznikl z nouze socialismu

Naprostý nedostatek některého zboží vedlo za socialismu k experimentům a pokusům nahradit zahraniční výrobky českými altermativami. Místo Coca-Coly se objevila Kofola, místo Uheráku uheráku salám Vysočina.

Státní podnik v Hodicích na Vysočině dostává za úkol vymyslet alternativu k nedostatkovému dovozovému Uheráku. V té době ale předpisy nedovolovaly fermentaci salámů – vznikla tedy Vysočina, ta první a původní. Do dnes ji v Hodicích vyrábí pod názvem Vysočina 1967.

Salám pro svou oblíbenost začaly vyrábět postupně další masokombináty. Když došlo počátkem devadesátých let ke zrušení závaznosti bývalých státních a podnikových norem, začali různí výrobci pod značkou „Salám Vysočina“ vyrábět prakticky rozdílné výrobky s různým složením a různou kvalitou.

Klesající úroveň kvality částečně zastavila až vyhláška 264 z roku 2003 na výrobky používající název Vysočina. Tato vyhláška sice nevrací salám Vysočina k původní kvalitě, ale nepřipouští v něm použití vlákniny, masa strojně odděleného včetně drůbežího masa strojně odděleného a použití rostlinných a jiných živočišných bílkovin.

Samotný název Salám vznikl z italského slova salame, což doslova znamená solené maso nebo solená uzenina. Je to druh masného výrobek, který se vyrábí z nadrobno nasekaného masa a tuku. Tento masitý základ mohou doplňovat další přísady, většinou koření, a samozřejmě sůl. Jednotlivé druhy salámů se pak liší podle toho, zda se tepelně opracovávají, nebo ne.

Salám Vysočina byl za socialismu dobrým kompromisem mezi cenou a trvanlivostí. Při všeobecném nedostatku masa a masných výrobků byl relativně dobře dostupný v každém řeznictví. Ve spižírně vydržel v chladu čerstvý i několik týdnů.