Mluvčí státních žalobců: etický rozměr zveřejňování trestních oznámení nemůžeme komentovat

Trestní oznámení na neznámého pachatele v souvislosti s občansko-právním sporem žďárské učitelky s bývalým zaměstnavatelem jsou ve Žďáru nad Sázavou věcí veřejnou. Text oznámení rozeslala úředníkům radnice zřejmě sama oznamovatelka. Následně ho poskytla i Občasníku.

„Každá osoba má právo obrátit se na policii či státní zastupitelství s podezřením na spáchání trestného činu.  Zda jde o trestní oznámení, vyhodnotí orgány činné v trestním řízení. Podání musí splňovat určité náležitosti, nestačí tedy, že je podatel označí jako trestní oznámení,“ vysvětlil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Orgány činné v trestním řízení pak musí postupovat podle zákona. Pokud informace obsažené v podání nasvědčují spáchání trestného činu, jsou zahájeny úkony trestního řízení, v opačném případě je podání založeno.

„Tedy jinak řečeno, ne každé podání označené podatelem jako trestní oznámení je trestním oznámením a ne každé podání na policii či státní zastupitelství znamená zahájení trestního řízení,“ řekl mluvčí státních žalobců Petr Malý.

Přitom podle Malého nelze vyloučit, že vnitřní motivací podatele nemusí být pouze snaha poukázat na podezření ze spáchání trestného činu, ale například i dehonestace dotčených osob.“ Čistě etický rozměr takového jednání ovšem Nejvyššímu státnímu zastupitelství nepřísluší komentovat nebo hodnotit,“prohlásil Malý.

Mluvčí Malý odmítl spekulovat, zda obecné překročení etických norem chování by mohlo znamenat spáchání trestného činu. “ Zda takové jednání může naplnit znaky některého z trestných činů (například pomluva či křivé obvinění), musí vždy na základě specifických okolností konkrétního jednání vyhodnotit místně a věcně příslušné státní zastupitelství či policejní orgán,“ dodal Malý.