Recyklované dřevo v budoucnu nahradí nedostatek lesního dřeva

Těžba dřeva není nic, co by planetě Zemi prospívalo. Drastický úbytek pralesů v Amazonii je mediálně známý. A člověk vlastně od pradávna mýtil a klučil, aby získal dřevo jako materiál a místo pro pole nebo svá obydlí. 

Dřevozpracující průmysl je jednou z nejstarších řemesel lidstva, která se datuje tisíce let. Dřevo je hojné, levné a snadno se s ním pracuje, nemluvě o skutečnosti, že se jedná o obnovitelný zdroj. Dřevo bylo prvním materiálem, který člověk dokázal používat. Jednoduše proto, že stromy se nemohly bránit.

Nabídka lesního dřeva letí díky kůrovcové kalamitě strmě nahoru. Nabídka je posledních několik let neustále vyšší, než přírůstek nových stromů. Za pár let budou dřevozpracující firmy pociťovat nedostatek dřeva jako suroviny.

Řešením je přechod na zpracování recyklovaného dřeva jako náhradní suroviny. V dnešní době je nakládání s odpady více či méně ožehavé téma. Mezi sebou se perou příznivci ekologie a recyklace a jejich odpůrci.

Na recyklaci se rok od roku klade stále větší důraz a o recyklaci se často mluví jako o globální potřebě. Odborníci na odpadové hospodářství dělí odpadní dřevo na nové a mrtvé.

Novým dřevem se mají na mysli třeba čerstvě poražené stromy, větve apod. Tedy materiály, které se nehodí k žádnému jinému účelu než k využití jako biopaliva, nebo jako doplněk při výrobě kompostu. Ostatně dřevo je i bioodpad, že?

Když se hovoří o tzv. mrtvém dřevu, mluví se o mrtvém dřevu doslova. Pod tímto pojmem se rozumí nábytek, dřevěné palety, okenní a dveřní rámy, dřevo z demolic (tedy svým způsobem stavební odpad), použité řezivo, kůra… a další zbytky dřeva. Dobrou zprávou je, že starý nábytek se dostává opět do módy a stejně tak dřevěné palety je možné opakovaně používat nebo předělávat na ledacos.

Největším recyklátorem dřeva v České republice je jihlavská společnost Kronospan. Kronospan neustále vyvíjí a zdokonaluje své produkty. Ve své snaze o maximálně pozitivní přínos na životní prostředí provedl v poslední době investice v hodnotě 1,2 miliardy korun vedoucí ke snížení emisí prachu (o 94 %) a snížení celkových emisí (o 60 %).