Vysočina se zúčastní Romského průzkumu Evropské unie

Roma Survey (Romský průzkum) 2020 je projekt s cílem je provést reprezentativní průzkum mezi Romy. Průzkum organizuje Agentura Evropské unie pro základní práva, neformálně též Agentura pro lidská práva (European Union Agency for Fundamental Rights, zkr. FRA), se sídlem ve Vídni. Svou činnost zahájila v roce 2007.

Romský průzkum (Roma Survey) 2020 shromáždí srovnatelné údaje v osmi vybraných členských státech (Chorvatsko, Česko, Řecko, Maďarsko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko a Španělsko) a dvou přistupujících zemích (Severní Makedonie a Srbsko). Romům bude položena celá řada otázek týkajících se jejich každodenního života, včetně jejich socioekonomické situace a zkušeností s diskriminací, obtěžováním a násilím – včetně rasově motivovaných incidentů.

V současné době probíhá po celé České repubilice vytipovávání měst a obcí, do kterých poté tazatelé Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) půjdou získat data formou rozhovorů.

Krajští koordinátoři pro romské záležitosti byli osloveni coby osoby se znalostí problematiky, aby napomohli vhodnému vytipování lokalit v rámci těchto měst a obcí. V první fázi, která probíhala už během července poskytla CVVM kvalifikované odhady o počtech Romů v jednotlivých obcích s rozšířenou působností (dále jen „ORP), které vycházely ze Zpráv o stavu romské menšiny za roky 2018 a 2019, jedná se tedy o kvalifikované odhady krajských koordinátorů.

CVVM je potom porovnalo s údaji ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 (dále jen „sčítání lidu“), kde se zaměřilo na počty lidí, kteří se přihlásili k romské národnosti, nebo za svůj mateřský jazyk označili romštinu.

Je všeobecně známo, že údaje ze sčítání lidu neodpovídají realitě, protože se zde k romské národnosti dlouhodobě hlásí pouze zlomek Romů. CVVM však použilo metodu poměrného navýšení údajů ze sčítání, které potom často odpovídaly právě údajům od krajských koordinátorů. Výhodou odhadů provedených CVVM bylo, že se vztahovaly na konkrétní obce, nikoliv celé ORP. V dalším kroku, který probíhal v září, poté krajští koordinátoři posoudili údaje o počtech Romů v obcích od CVVM a buď je verifikovali, nebo upravili.

Po tomto jednání vybere CVVM obce, vhodné pro výzkum. Obce budou vybrány ve všech krajích, přičemž budou vybrány jak malé, tak střední i velké obce a města, aby byly vybrány všechny možné typy sídelních jednotek. Určitým rizikem je výběr obcí, které „nespolupracují“ a bude proto velmi složité v takovém případě obec namapovat.

Při mapování hrozí i riziko zmapování pouze sociálně vyloučených Romů, jelikož Romy integrované, či přímo „asimilované“, některé obce nedokáží, nebo ani nechtějí dohledávat, protože většinou žijí ve čtvrtích, kde žijí spíše lidé z většinové společnosti, kde není přítomno sociální vyloučení, není zde vysoká míra zapojení sociálních služeb, takže tyto „neviditelné“ Romy nikdo nikde neeviduje.

Nicméně, v průběhu listopadu budou zaslány krajským koordinátorům seznamy obcí v kraji, kde krajští koordinátoři pomůžou s namapováním, případně úkol delegují na aktéry přímo v obci, jako například Romské poradce.

Vlastní mapování bude probíhat pomocí aplikace, ve které budou použity mapy z Google Maps, na které bude „položena mřížka“, a do každého čtverečku mřížky v této aplikaci krajský koordinátor (nebo pověřená osoba) napíše počet Romů, kteří dle jeho kvalifikovaného odhadu, žijí v tomto území. Co se týče následného sběru dat v terénu, ten bude probíhat v roce 2021 a nebudou ho provádět krajští koordinátoři. CVVM k tomuto účelu oslovilo vybrané neziskové organizace (dále jen „NNO“), jako např. Člověk v tísni, kdy lidé z těchto NNO by měli vypomáhat při sběru dat.

Cílem projektu je dotázat se určitého počtu Romů v různých zemích EU, ohledně jejich kvality život, míry diskriminace, školní docházky dětí, apod. Následně budou data z různých zemí Evropy komparována.

Krajští koordinátoři poukázali, že by bylo vhodnější, kdyby CVVM oslovilo nejprve krajské koordinátory, kteří by jim dali kontakty na regionální aktéry – menší NNO působící přímo v konkrétní obci, než oslovovat centrály velkých NNO v Praze, protože při takovém dotazování je klíčová právě důvěra dotazovaného, kterou spíše zajistí pracovník lokální NNO, který se v lokalitě běžně pohybuje.