Kraji Vysočina může letos chybět až sto milionů na sociální služby

Při poskytování sociálních služeb v Kraji Vysočina se spotřebovávají i peníze, které zatím nejsou přiděleny do rozpočtů jednotlivých organizací v krajské síti sociálních organizací.

“ Ve financování sociálních služeb v Kraji Vysočina, které zohledňuje na 250 sociálních služeb, může v polovině roku nastat vážné problémy. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž v letošním rozpočtu opět nezohlednilo nárust platů a mezd a také příplatky, které musí dle nařízení vlády ČR vyplatit jednotlivé organizace již od ledna letošního roku. Celkový propad tak může dle mého odhadu být až 1,5 miliardy korun, pro Kraj Vysočina to může být částka až 100 milionů korun. Může také ale nastat kolaps ve vyplácení platů a mezd zaměstnancům, a to pokud kraje nezačnou okamžitě jednat s ministerstvem práce o navýšení prostředků na provoz sociálních služeb,“ uvedl předseda sociální komise Kraje Vysočina Petr Krčál.

Situaci nejde jednoduše řešit snižováním počtu zaměstnanců v sociálních organizacích.

„Musíte zajistit péči o klienty a propuštění zaměstnanci by Vám chyběli,“ uvedla výkonná ředitelka Asociace poskytovatelů sociálních služeb Alice Švehlová.

Vyjádření Kraje Vysočina a krajských zastupitelů doplníme, pokud se jej podaří získat.

Vít Kaňkovský (KDU-ČSL)

„Musím říci, že je mi líto, že už začátkem února došlo na naše varování, že krajům budou letos chybět peníze na provoz sociálních služeb.

To byl důvod, proč jsem podal v prosinci 2018 pozměňovací návrh k návrhu státního rozpočtu na rok 2019, který by  přinesl krajům navíc 800 mil. korun. Sněmovna měla možnost přijetím tohoto návrhu zabránit problémům s financováním sociálních služeb. Byla zde reálná možnost dát poskytovatelům sociálních služeb, jejich zaměstnancům, ale zejména jejich klientům určitou jistotu. Bohužel poslanci vládní koalice ANO, ČSSD doplnění poslanci za KSČM tento pozměňovací návrh odmítli podpořit. A ještě více mne mrzí, že tento návrh nepodpořili ani poslanci z Vysočiny za uvedené strany. 

Co nyní dělat? Kraj má nyní 2 možnosti – buď v rámci jednání Asociace krajů co nejdříve přesvědčit vládu o dofinancování sociálních služeb pro tento rok, aby nefungovaly ve velké nejistotě a nemusely propouštět zaměstnance. Druhou možností je sáhnout do „vlastní peněženky“ a sociální služby dofinancovat z krajského rozpočtu. Jsem přesvědčen, že druhou možnost vedení kraje těžko zvolí.

Za sebe jsem připraven tlačit na vládu i z opoziční poslanecké lavice, aby k dofinancování tolik potřebných sociálních služeb přistoupila a to co nejdříve.“

Vít Kaňovský, poslanec a krajský zastupitel KDU-ČSL.

Milan Plodík (KSČM)

„Platy pracovníků v sociálních službách jsou všeobecně podhodnocené. O tom není sporu. Pokud vláda slíbí přidat těmto pracovníkům na platech, musí vědět, kde na to vzít. Argument, že na krajích je dostatek peněz v rezervních fondech je dost chabý. Ano kraje, které v minulých letech hospodařily s přebytky, které ukládají ve fondech strategických rezerv(například náš Kraj Vysočina), si tyto finance připravují v budoucnu např. na předfinancování projektů z EU, nebo na vykrývání finančních nedostatků ve zdravotnictví, v oblasti dopravy, na boj s kůrovcem, sucho a podobně. Pokud by se jednalo dokrýt mezeru chybějících peněz na mzdy určené v sociálních službách ze strany státu, myslím, že kraj může pomoci dílčí částkou v řádech milionů korun, ale určitě ne odhadovaných sto milionů. V opačném případě by bylo na místě, aby kraj přehodnotil spolufinancování sociálních služeb mimo příspěvkové organizace kraje. Jsem zastupitelem Kraje Vysočina od vzniku krajů v roce 2000 a troufám si říci, že na tom se reprezentace kraje shodne bez rozdílu politické příslušnosti.

Pavel Franěk (náměstek hejtamana (ANO))

“ Je třeba objektivně uvést, že příspěvek státu na fungování sociálních služeb v Kraji Vysočina narostl z částky 576 mil. Kč v roce 2017 na 802 mil. Kč v letošním roce. To je poměrně velký nárok na státní rozpočet. Vývoj nákladů v sociálních službách je ovlivněn více faktory. Tím hlavním je nárůst mezd, který dosáhl v posledních 3 letech zhruba 40 %. Státní rozpočet již v přidělených prostředcích nezohlednil například, že po jeho sestavení vláda oproti původně uvažovaným 5 % schválila navýšení o 7 %.  Po schválení státního rozpočtu byly vládou navýšeny ještě zvláštní příplatky za práci v nepřetržitém provozu a při péči o klienty v závažném zdravotním stavu. V obou případech to byla důležitá rozhodnutí, která pomáhají stabilizovat pracovníky v sociálních službách, ale nyní musíme jednat o jejich finančním krytí. Vlivem růstu mezd však také rostou náklady na opravy, služby a zboží i ceny energie a pohonných hmot. Proces stárnutí populace si vyžádal také uvedení rozšíření financovaných kapacit zařízení pro seniory v Telči, v Pacově, v Jihlavě nebo v Havlíčkově Brodě. Závažnější zdravotní stav klientů také vyžaduje, aby v sociálních službách pracoval stále větší počet pracovníků. Ani tak výrazné navýšení prostředků ze státního rozpočtu letos nedokázalo všechny uvedené dopady.
Na druhou stranu letos narostou také příjmy některých poskytovatelů sociálních služeb. Lidé, kteří měli sníženou úhradu za pobyt v domovech z důvodu nízkého důchodu, uhradí po navýšení důchodů více. Nyní nelze také odhadnout, jak se budou v jednotlivých případech vyvíjet příjmy z úhrad zdravotních pojišťoven. Důležité bude, aby poskytovatelé věnovali pozornost i této oblasti příjmů, protože financování sociálních služeb je ze zákona vícezdrojové.
Je tedy jisté, že dnes chybí část prostředků na financování sociálních služeb na území kraje, ale jejich výše se bude v příštích měsících upřesňovat. Problém musíme řešit na úrovni státního rozpočtu, případně částečně v rámci financí kraje, ale také v rozpočtech jednotlivých obcí, které sociální služby pro své občany potřebují. Tam bych chtěl velmi poděkovat všem zastupitelstvům, která si svou spoluzodpovědnost za financování sociálních služeb uvědomují.  Ve schváleném rozpočtu Kraje Vysočina máme uvedeny náklady na další dofinancování rozšířeného rozsahu sociálních služeb jako výdaj pod čarou, ale bez pomoci dalších úrovní veřejných rozpočtů by prostředky, které kraj může použít nebyly dostatečné.

Miloš Vystrčil (ODS)

“ Pokud mzdy pracovníků v sociální oblasti na krajské úrovni navyšuje svým rozhodnutím stát, měl by je také logicky pokrýt zvýšením příspěvku krajům.

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna