Bojkot usnesení krajského zastupitelstva k úložišti? Lidovci se poradí s právníky

Na návrh opozičních zastupitelů za KDU-ČSL byl na jednání Zastupitelstva kraje Vysočina zařazen návrh k zaujetí stanoviska Kraje Vysočina k plánované výstavbě hlubinného úložiště. Ovšem většina krajských zastupitelů nehlasovala a tak lidovci přemýšlejí o procedurální správnosti neúčasti v hlasování.

Usnesení pro zastupitele připravil Vít Kaňkovský z KDU-ČSL a na jednání zastupitelstva jej písemně podal předseda lidoveckých zastupitelů Jaromír Kalina. Lidovci zastupitelům navrhli, aby odmítli umístění trvalého úložiště na Vysočině/stejně to udělal již i Plzeňský a Jihočeský kraj/ a vyzvali vládu
k přípravě zákona, který by dal obcím a krajům rovnocenné pravomoci v rozhodovacím procesu, zda a případně kde úložiště budovat. Dalším důležitým bodem byl požadavek, aby vláda změnila koncepci nakládání s jaderným odpadem a hledala po vzoru jiných států alternativní možnosti s cílem využít ještě zbytkovou aktivitu v tzv. vyhořelém palivu.

Vít Kaňkovský k tomu řekl: „V situaci, kdy naši energetiku budoucnosti chceme dál stavět minimálně zčásti na jaderné energii, bychom byli sami proti sobě, kdybychom už nyní bezmyšlenkovitě a unáhleně rozhodli, že surovinu, která ještě může být v budoucnu využita, zakopeme natrvalo 500 m hluboko“.

Samotnému jednání krajského zastupitelstva předcházela řada
jednání se zástupci obou zamýšlených lokalit – Hrádek na Jihlavsku a Horka na rozhraní Žďárska a Třebíčska. Tito již řadu let vyjadřují zásadní nesouhlas s umístěním trvalého úložiště z řady důvodů,
v případě Hrádku jde hlavně o ochranu vodních zdrojů, které jsou zásadní pro desetitisíce obyvatel Jihlavska a Pelhřimovska. A lokalita Horky zase leží ve velmi hustě osídlené oblasti, kde je umístění z hlediska zásahu do života okolních obcí naprosto nevhodné. Poslední kapkou k tlaku na krajské
zastupitele i vládu byl návrh expertů, aby původně zamýšlených devět lokalit bylo zúženo na čtyři, přičemž dvě z již zmíněných zůstaly na Vysočině.

Vít Kaňkovský k tomu řekl:“ Vysočina je nyní bičována dopady kůrovcové kalamity, další nevhodné zásahy do naší přírody považuji nejen já za opravdu macešské“. A za starosty z postižených obcí k tomu dodává Pavel Janoušek – starosta Oslavice, nacházející se v blízkosti lokality Horka: „Nemohl bych se podívat svým občanům do očí, kdybych
společně s dalšími starosty z našeho okolí proti nespravedlivému přístupu státu k tomuto citlivému tématu nebojoval.“
Situace je o to absurdnější, že rada kraje doporučila zastupitelstvu, aby navržené usnesení o odmítnutí hlubinné úložiště na Vysočině schválilo. K velkému údivu přítomných starostů z obou dotčených lokalit, občanů i novinářů však v samotném hlasování návrh podpořili pouze všichni lidovci
a dva zastupitelé z ODS. Více než dvacet zastupitelů, zejména z vládnoucí koalice ČSSD, ANO, ODS a Starostové pro občany/STAN/ nenašlo odvahu vyjádřit svůj názor a své hlasovací zařízení nepoužili, aby občanům neodkryli svůj postoj.

„Je smutné, když zastupitelé nenajdou odvahu zastat se několika desítek tisíc občanů, kteří jsou dotčeni plány na umístění hlubinného úložiště v jedné z lokalit na Vysočině. A bohužel ze strany členů vládnoucí koalice to je nejen určitá zbabělost, ale i notná dávka pokrytectví – v radě kraje návrh schválit a pak jej potopit“, říká Vít Kaňkovský.

A závěrem dodává: „Mrzí mě, že někteří političtí soupeři se uchylují k nefér taktice, kdy tvrdí, že lidovci bojem proti hlubinnému úložišti torpédují dostavbu nového bloku v Dukovanech. Není to pravda, KDU-ČSL podporovala a nadále podporuje dostavbu v Dukovanech, často více než ostatní! V tuto chvíli neexistuje žádná právní norma, která by podmiňovala dostavbu v Dukovanech rozhodnutím o hlubinném úložišti, to je nefér argumentace, která je do nebe volajícím nesmyslem.“

Krajský předseda KDU-ČSL připustil na dotaz Občasníku možnost porady s právníky nad procedurální správností „nehlasování“ krajských zastupitelů o přijetí usnesení.

Lidovecký advokát Luboš Kliment upozornil na platný jednací řád zastupitelstva z roku 2017, který uvádí:

“ Hlasování probíhá veřejně, pokud zastupitelstvo neschválí návrh na tajné hlasování. Veřejně hlasovat lze pro návrh nebo proti návrhu, nebo se lze hlasování zdržet.“

Ovšem odborníci oslovení Občasníkem připouští i právo zastupitelů vyjádřit svůj názor neúčastí v hlasování.

S tím souhlasí i hejtman Jiří Běhounek (ČSSD):

„Hlasování k bodu řádně zařazenému do programu jednání zastupitelstva radou kraje na základě písemného podání jedním ze zastupitelů  bylo naprosto  regulérní, v pořádku. Usnesení nebylo přijato, protože pro něj nehlasovala většina členů zastupitelstva kraje. Zasedání probíhalo řádně. V době, kdy jsem jako předsedající dával k tomuto bodu hlasovat o navrženém usnesení, bylo zastupitelstvo prokazatelně usnášení schopné. Předsedající nemůže nikoho nutit, aby hlasoval, každý člen zastupitelstva má právo projevit svou vůli. Všichni přítomní členové nejvyššího orgánu kraje měli možnost hlasovat, někteří této možnosti, tohoto práva nevyužili,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.