(FOTO) Radní Jihlavy si prohlédnou dům U mincovny, kde mincovna asi nebyla

Radní města Jihlavy mají na programu svého předvánočního zasedání i prohlídku domu U mincovny. Podle legendy mohla být v tomto domě městská mincovna, ovšem přesnou lokaci domu městského mincmista neznáme.

Dům obecně označovaný jako Mincovna byl postaven v šestnáctém století, dodatečné úpravy jsou z devatenáctého století. Oprava domu U mincovny si vyžádá částku kolem pětačtyřiceti milionů korun, stavební rekonstrukce má v politických kruzích přezdívku „díra do rozpočtu“.

Nepřímým dokladem historické existence královské mincovny v Jihlavě je smírčí smlouva ze dne 16. srpna 1249 mezi králem Václavem I. (1230 -1253) a jeho odbojným synem Přemyslem (moravský markrabě 1247 – 1253, jako král Přemysl Otakar II. 1253 – 1278). Dohodou přenechal Václav I. správu Moravy Přemyslovi, ale ponechal si „polovinu výnosu jihlavské mince“ (současná historiografie však připouští interpretaci, že šlo o polovinu z těžby stříbra). 

 V kapitole jihlavského městského práva „De modo querendi falsarios in domo uel alias ubicunque“ se hovoří o pravomocech mincmistra při stíhání padělatele mincí a v kapitole „Item de falsis denariis“ jsou ustanovení o mincíři dodávající falešné mince z mincovny. Za doklad existence jihlavské mincovny může být považována i listina z 2. listopadu 1258, v které mincmistři království českého Eberhard, Dětmar Freiberg, Jindřich Pták (Avis) a Jindřich Kruceburgensis z Fuldy předávají svůj špitál v Jihlavě želivskému opatu Marsiliovi a jihlavskému faráří Štěpánovi.

Písemné prameny dokládají existenci městského mincmistra, ovšem bez bližších informací.

Skutečně prvním listinným dokladem existence mincovny v Jihlavě je listina krále Přemysla Otakara II. z 30. září 1275, kterou panovník postoupil zdejší mincovnu a tavírnu do dědičného držení jihlavskému patriciovi Jarošovi (synu bývalého českého mincmistra Eberharda), dalšímu jihlavskému patriciovi Hartmundovi (zeti jihlavského patricie a bývalého českého mincmistra Jindřicha Ptáka) a Eberhardovi (bratru čáslavského měšťana Biskupa). 

Není jasné, jestli město Jihlava mincovalo ve vlastní režií nebo jestli ražbu nepronajalo nějakému podnikateli. V prvním případě by se tak nabízela možnost, že se mincovalo (a především kontramarkovalo) přímo na radnici. V druhém případě by pak mohla být mincovna umístěna obdobně jako v 13.století v domě nájemce-mincíře (mincmistra?), jak tomu bylo například v Brně. Avšak písemné prameny mlčí a hmotné důkazy se zatím také nenašly, neznáme dokonce ani jména mincmistrů či mincířů.

 Název ulice U Mincovny je novodobý. Je produktem romantické doby 19.století. V 15.století se ulice jmenovala Farní (platea parrochialis) nebo také K farnímu dvoru (podle dvora, který stával při hradbách vlevo za kostelem sv. Jakuba). Od 16.století se jmenovala Malá Farní (Kleine Pfarrgasse), a to až do 20. století. Současný název nese ulice oficiálně až od roku 1924.