Motiv smrti poručíka Šrámka

Smrt poručíka Šrámka (více zde) je jedno z neobjasněných úmrtí na konci války. Poručík Šrámek byl naposledy viděn na živu jako zajatec vojáků Rudé armády. Roku 1953 prověřovala jihlavská Státní bezpečnost činnost konfidentů Gestapa za války. Narazila i na jméno Eduarda Komzáka, úředníka Ministerstva lehkého průmyslu. Za války byl Komzák ředitelem textilní továrny v Heleníně. Místní národní výbor v Heleníně po válce žádal o zatčení ředitele Komzáka pro podíl na smrti poručíka Šrámka. Podle výpovědi Šrámkovy manželky před smrtí poručík Šrámek prohlásil, že má důkazy o Komzákově účasti na ustavujícím jednání Ligy proti bolševismu v pražském paláci Lucerna. Ve spisu je rovněž zaznamenána informace o Komzákově prospěchu ze styku s Němci.

Těsně před osvobozením vyvěsili občané Helenína československé prapory, jen ředitel Komzák vyvěsil bílý prapor na znamení kapitulace. V helenínské textilce uděloval ředitel Komzák za sebemenší prohřešek pokuty, které šly na účet německého červeného kříže.

Pachatelé vraždy poručíka Šrámka nebyli nikdy dopadeni.