Uprchlíci a jihlavané: stručná koncepce Jihlavy jako „města všech“
kategorie: Deník občasníku (blog)
17 Led 16
Proces přestěhování, a tím více do jiné země, s sebou vždy přináší větší či menší potřebu adaptace na nové prostředí a potřebu získávání nových informací. Příchod migrantů na Vysočinu představuje adaptační výzvu nejenom pro ně samotné, ale samozřejmě i pro společnost, do které vstupují.
Dostupnost informací, způsob předávání informací, povaha zdroje a výběr těchto informací hraje v procesu adaptace na nové prostředí důležitou roli. Informace musí být jasné, stručné, srozumitelné, rychle dostupné a průběžně
aktualizované.
Integrace cizinců je obousměrným procesem, proto je důležitá aktivita jak ze strany samotných migrantů, tak i ze strany majoritní společnosti. V návaznosti na vytváření přátelského soužití majoritní společnosti a komunit migrantů je nutná podpora integračních aktivit (kulturní a komunitní akce) a osvětová činnost směrem k majoritě, která představí kultury migrantů a sníží tak riziko xenofobního nebo rasistického myšlení a jednání ze strany členů majoritní společnosti.
Vyškolení odborníci z neziskového sektoru poskytnou migrantům podporu při kontaktu s úřady, doprovází je do škol, k lékařům a na další instituce a zajišťují tak bezproblémové řešení situací, které komplikuje jazyková a kulturní bariéra migrantů. Dále pak tito pracovníci zajišťují mediaci při problémech, které jsou spojeny se soužitím majoritní společnosti s migranty (např. v rámci bytového domu). Do budoucnosti je žádoucí, aby se zástupci těchto profesí stali i zaměstnanci státních institucí a úřadů místní samosprávy tak, jak je tomu již ve většině západoevropských zemí.
V oblasti aktivizace migrantů a jejich občanské participace je velice důležitá podpora politické participace migrantů, a to obzvláště na lokální úrovni, kde žijí a kde se jich proto velmi dotýkají rozhodnutí místních samospráv.
Podpora přátelského soužití hostitelské společnosti a komunit migrantů, ale také mezi jednotlivými komunitami migrantů navzájem.
Zásadním způsobem se liší vzdělávací potřeby dospělých migrantů a vzdělávací potřeby dětí migrantů. Zatímco vzdělávání dětí je poměrně detailně upraveno právními předpisy, vzdělávání dospělých představuje oblast, které se doposud věnovalo minimum pozornosti. Týká se to nejen jazykového vzdělávání, ale i odborné přípravy k zaměstnání (např. minimum rekvalifikačních kurzů pro migranty).
Vzdělávání migrantů je dáno mezinárodním a českým právem, ale realizace tohoto práva není vždy v praxi nárokově finančně podpořena. Realizace vzdělávacích programů pro migranty závisí převážně na aktivitě a motivaci územních samosprávných celků, školských zařízení a nestátních neziskových organizací.
Základní školy mají často nedostatečné finanční, materiální a také personální podmínky pro výuku žáků migrantů. Mnoho škol není na vzdělávání nově příchozích žáků bez znalosti českého (vyučovacího) jazyka připraveno a situaci začíná řešit až v okamžiku, kdy žák migrant nastupuje do školy.
Děti migrantů není možné vyučovat český jazyk stejným způsobem jako děti, pro něž je čeština mateřským jazykem, je třeba na tuto specifickou činnost pedagogy soustavně připravovat.
Pedagogičtí pracovníci jsou skupinou, která určuje, jakým způsobem budou mladí migranti vnímat českou společnost. V případě nepřipravených pedagogů, kteří nevědí, jakým způsobem s touto skupinou žáků pracovat, není možné očekávat vytvoření kladného přístupu žáků migrantů k majoritní společnosti a pocitu přijetí a bezpečí. Je potřeba podpořit pedagogy v budování kompetencí, které jim umožní překonávat jazykové i kulturní bariéry, které stojí mezi nimi a žáky migranty. Pedagogičtí pracovníci musí být vzděláváni nejen k přístupu k žákům migrantům, ale i k podpoře kladného vztahu žáků Čechů s migrantskými spolužáky tak, aby se v rámci školního kolektivu vytvářela přátelská atmosféra.
O autorovi
obcasnikeu
Občasník.eu můžete kontaktovat prostřednictvím profilu v sociální síti