Nepovolené úpravy zámku Brtnice údajně provedla neznámá osoba

Objekt zámku Brtnice patří k nejhodnotnějším historickým stavbám v Kraji Vysočina a je ve špatném technickém stavu. Jako havarijní je možné označit ohradní zdivo po celém obvodu zámku včetně bastionů, sklepní konstrukce na severním nádvoří, mezi severním a středním nádvořím a v parku, objekty západního a jižního křídla středního nádvoří, propadlou přístavbu bývalého psince, schodiště při severním renesančním křídle a veškeré nosné dřevěné konstrukce, zejména pak trámové stropy v místech, kde zatékalo.

Na objektu zámku v Brtnici dochází průběžně k degradaci cenných historických vrstev včetně uměleckořemeslných prvků.

Z hlediska Národního památkového ústavu je primárním cílem zajištění nejhodnotnějších částí památky proti dalšímu chátrání a zpomalení degradace těch poničených či méně hodnotných.

Od realizace statických opatření na přelomu 70. a 80. let je zámek téměř bez využití a postupně chátrá. Porevoluční historie je spojená se spory o vlastnictví. Ve vlastnictví Spolku Svébyt Brtnice je zámek od roku 2016, do jehož vlastnictví přešel z Nadace Svébyt.

O nejnutnější údržbu zámku včetně oprav krovů a výměny střešní krytiny se v posledním desetiletí starali s využitím různých dotačních titulů Ministerstva kultury České republiky zejména Město Brtnice a soukromé společnosti Zámek Brtnice o. p. s. a Opus Moraviae o. p. s. Od roku 2017 probíhá v režii Spolku Svébyt Brtnice z. s. obnova oken na jižním nádvoří.

Údržba rozsáhlého různorodého komplexu je velmi obtížná a vyžaduje systematický přístup. Neodborné a nahodilé úpravy takto složité stavby mohou vést k poškození její chráněné historické podstaty, v daném případě zdiva z 15. a 16. století.

Při projednávání plánovaných obnovných prací pro rok 2020 došlo 16. září 2019 za přítomnosti čtyř svědků i vlastníka ke zjištění neohlášených a nepovolených stavebních úprav spočívajících ve vybourání středověkého zdiva v úrovni prvního podzemního podlaží původního hradu. Vysvětlení povahy a zdůvodnění stavebních prací vlastník na místě neposkytl a rozsah neupřesnil. Navazující prostor schodiště, který byl stavbou zřetelně dotčen, byl za účelem zjištění stavu věci vlastníkem zpřístupněn až po třech měsících s vysvětlením, že byl a je pronajatý.  

Zdůvodnění stavebních prací vlastník na místě neposkytl a navazující prostory dotčené stavbou nezpřístupnil s vysvětlením, že jsou pronajaté. Právní zástupci vlastníka a označeného nájemce o téměř čtyři měsíce později konstatovali, že nepovolené práce v obvykle nepřístupných prostorech provedla blíže neurčitá třetí osoba bez jejich vědomí.

V průběhu těchto měsíců byly stavební zásahy bez uvědomění památkářů z velké části zapraveny.