Soud: Zachování úzkokolejky je ohroženo ledabylým a nedůsledným chováním JHMD

Insolvenční soud vyjádříl údiv nad návrhem finačního ředitele Jindřichohradeckých místních drah Miloslava Frnocha anonymizovat výši jeho měsíčního platu. Návrh na anonymizaci soud zamítl.

Výše mzdy ing. Frnocha jako zaměstnance dlužnice byla zveřejněna jako nedílná součást odůvodnění usnesení soudu.

Údaj o výši platu Ing. Frnocha je nadto již dávno součástí reorganizačního plánu, jenž byl samotnou dlužnicí nejpozději v průběhu září 2022 rozesílán věřitelům jako podklad pro jejich odsouhlasení dlužnicí zamýšlené reorganizace.

Tento reorganizační plán včetně dotčeného údaje o mzdě člena vedení Ing. Frnocha je tak nejpozději od tohoto okamžiku k dispozici desítkám osob (v tomto okamžiku evidujeme téměř osm desítek věřitelů) včetně možnosti nahlížení do spisu a v rámci rozhodovací činnosti soudu byl jednou ze stěžejních (argumentačních) otázek pro posouzení poctivosti záměrů dlužnice v rámci tohoto insolvenčního řízení.

Jinými slovy: tabulka s výší mezd vedoucích zaměstnanců dlužnice je součástí reorganizačního plánu, který sama dlužnice rozesílala svým věřitelům, aby ti mohli o reorganizačním plánu hlasovat (průvodní dopis k rozesílanému reorganizačnímu plánu je ve spise založen). Jak vyplývá z insolvenčního návrhu, pro tento plán hlasovalo přes 90 % zajištěných věřitelů a přes 65 % věřitelů nezajištěných. Všichni tito věřitelé se museli/měli možnost před hlasováním seznámit právě i s reorganizačním plánem, tedy i se mzdovými podmínkami klíčových zaměstnanců.

Rozhodně tedy nelze hovořit o situaci, kdy by mzdové podmínky těchto vrcholných zaměstnanců dlužnice byly snad jen interní záležitostí mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, neboť se nejpozději od tohoto okamžiku jednalo o věc evidentně zveřejněnou.

Insolvenční řízení je ovládáno zásadou veřejnosti a transparentnosti, kdy informace interního charakteru se mohou stát informacemi veřejnými.

V daném usnesení, jehož se žádost Ing. Frnocha týkala, se soud na návrh insolvenčního správce zabýval otázkou přijetí předběžného opatření ohledně omezení dispozičního oprávnění dlužnice mj. z důvodu pochybností o jejím poctivém záměru.

Pro posouzení této věci soudem byla klíčovým hlediskem otázka další existence dlužnice, tedy její snaha o vlastní „přežití“, kdy nejde jen o existenci dlužnice jako takové, ale i o zachování historické památky, jejíž další fungování bylo (a dle názoru soudu stále je) ohroženo ledabylým a nedůsledným hospodařením dlužnice, na němž se jako vrcholný řídící pracovník podílel mj. i Ing. Frnoch.

V této otázce tak byl přístup dlužnice k řešení své dluhové situace v kontrastu s odměňováním svých vedoucích pracovníků, tedy i mzdy Ing. Frnocha působícího na pozici finančního ředitele (kdy dokonce jeho mzda byla i ve vrcholném managementu dlužnice zdaleka nejvyšší) jedním ze stěžejních a o mnohém v počínání dlužnice vypovídajících faktorů z hlediska péče o zadlužený podnik.

Jak je výše uvedeno, s ohledem na povahu insolvenčního rejstříku plnícího funkci informační ve vztahu k účastníkům insolvenčního řízení, dotčeným subjektům i veřejnosti, ale především klíčovou funkci doručovací ve vztahu k účastníkům insolvenčního řízení, zejména k těm, kterým insolvenční soud nedoručuje soudní písemnosti zvláštním způsobem, by bylo v tomto konkrétním případě v rozporu s deklarovaným účelem, aby se cestou insolvenčního rejstříku doručovalo rozhodnutí částečně pseudonymizované (tedy neúplné), nadto v částech, které soud považuje pro úvahu o vlastním výroku za podstatné a neopomenutelné.

Soud považuje v zájmu transparentnosti insolvenčního řízení nejen za smysluplné a účelné, ale především souladné s platnou právní úpravou, tudíž nezbytné zveřejnit informace o výši mzdového ohodnocení vrcholného managementu dlužnice za situace, kdy tyto očividně kontrastují s ekonomických výsledkem hospodaření dlužnice.

Cílem zveřejnění mezd vrcholného managementu dlužnice nebylo v žádném případě nedůvodné poškození kterékoliv z dotčených osob, ale prokázání naprosto nezodpovědného počínání dlužnice a jejího vedení, neřešení kritické situace ohledně financování a tudíž dovození nepoctivosti v jejím počínání, což je zjištění, ke kterému soud mimo jiné i na základě této informace dospěl a které rozhodně vyžadovalo okamžitý zásah soudu v podobě přijetí předběžného opatření (nadto v pátek dne 17. 2. 2023 ještě důvodně zesíleného).

Nutno dodat, že navrhovatelem uplatněné ustanovení § 422 odst. 2 insolvenčního zákona se vztahuje k uplatněným podáním, nikoliv k obsahu rozhodnutí vydávaného insolvenčním soudem.

Bylo by proti smyslu insolvenčních pravidel a zásad, pokud by soud nemohl založit stěžejní argumentaci na údajích, kterou jsou nadto již v zásadě veřejné a dostupné širokému okruhu osob. Nejedná se tudíž jen o interní informaci, nadto u subjektu financovaného převážně z veřejných zdrojů.

O možném odchodu SFDI z prozatímního věřitelského výboru čtěte více přímo zde. Věřitelé stále hledají průsečík zájmů – více zde. O plánech na „prázdninový“ režim má JHMD informovat Jihočechy i Vysočinu (více zde). Hospodaření JHMD nebylo a není hospodárné, prohlásil insolvenční soudce (více zde). Rozjezd úzkokolejky se dá stihnout do léta, věří majitel Gepard Express (více zde). Majetek úzkokolejky odmítají pojišťovny pojistit (více zde). Soudce chce pohlédnout z očí do očí JHMD i předsedy správní rady JHMD Borise Čajánka (více zde).