Zlatomlýn: Středověký zlatý důl na Vysočině
V oblasti západomoravského moldanubika mezi Želetavou, Svojkovicemi, Hladovem, Opatovem, Předínem a Lesnou (20 km z. od Třebíče) se nachází historicky významná zlatonosná oblast.
Centrem zdejšího dolování se již okolo poloviny 13. století staly osady Velký a Malý Štítek (nebo také Štítky), ležící jednak poblíž současné vesničky Hory (u Předína), jednak poněkud jižněji, kde se dosud na katastru Svojkovic (okr. Jihlava) zachovaly pozůstatky středověké vesnice včetně hrádku.
V oblasti dodnes existují pozůstatky po středověké těžbě křemenných zlatonosných žil (obvaly, pinkové tahy, zavalená a zatopená ústí štol). Rýžovnické haldy (sejpy) na Horském a Jinšovském potoce (ojediněle i na Brtničce) .
Klasická práce d´Elverta (d´Elvert 1866) o historickém dolování na Moravě udává, že se v potoku Brtnička, který teče kolem Opatova, rýžovalo před husitskými válkami zlato. Tamní oblast nedlouho poté osobně navštívil Maxmilian von Wolfskron (Wolfskron 1889), který zmiňuje sejpy po rýžování zlata (Waschhalden) na potůčku tekoucím od Hor k Opatovu (Horský potok). Četné, ale nižší rýžovnické haldy nalezl též podél Brtničky v Opatově a sledoval je až ke Zlatomlýnu („Goldmühle“), kde prý mohly být amalgamované zlaté šlichy (Goldslich). Vzhled hald dokazuje, že byl propírán potoční štěrk, ne výše položené svahoviny.
Odhadovat celkové množství zlata vytěženého z rozsypů studované oblasti je dosud spíše spekulativní. Odhady vytěženého zlata se pohybují mezi třemi sty až šesti sty kilogramy.
Co číst dál?
O autorovi
obcasnikeu
Občasník.eu můžete kontaktovat prostřednictvím profilu v sociální síti