Smrdí! Soud bude znovu řešit zápach z provozu velkomeziříčské firmy

Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti místního občana a vrátil krajskému soudu v Brně k projednání případ velkomeziříčské firmy Rodos kovo.

Podstatou celého sporu je postup ministerstva životního prostředí, které netrvalo na dodržení podmínek stanoviska EIA.

Podle krajského soudu ministerstvo svým postupem zcela popřelo smysl a charakter stanoviska EIA coby závazného stanoviska dle § 149 správního řádu. Podmínky jím stanovené jsou totiž pro navazující řízení závazné, přičemž musí být dle projektové dokumentace ověřeno, zda nedošlo ke změnám původního záměru oproti záměru posouzenému v procesu EIA, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí – to však neznamená, že rozhodnutí vydané v navazujícím řízení nebude splňovat podmínky závazného stanoviska EIA či je dokonce bude měnit (byť odůvodnění změn podmínek závazného stanoviska EIA může být z odborného hlediska věcně správným).

V posuzované věci tedy, nahlíželo-li ministerstvo na záměr firmy Rodos kovo se změnou filtru na komíně lisovny termosetů jako na tentýž záměr a na vedené řízení jako na tzv. navazující řízení, nemohl žádosti vyhovět, pokud nebyly splněny podmínky závazného stanoviska EIA.

Jestliže ministerstvo životního prostředí povolilo provoz stacionárního zdroje, který neodpovídá podmínkám závazného stanoviska EIA, zatížil své rozhodnutí podstatnou vadou, která má vliv na jeho zákonnost.

Nesplněním podmínek co do požadavků na hlukovou studii a řešení dopravní situace, se však ministerstvo životního prostředí zabývat nemuselo, neboť nespadají do kompetence orgánů ochrany ovzduší.

Pokud jde o prokazování výskytu obtěžujícího zápachu čestnými prohlášeními za situace, kdy budou limity škodlivých látek dle zákona o ochraně ovzduší dodrženy, jedná se dle krajského soudu rovněž především o otázku související s požadavky na umístění a provoz stavby osoby zúčastněné na řízení v dané lokalitě, případně otázku soukromoprávní.