Řezáčova zpráva (Díl III): Vedení Dopravního podniku Jihlavy nejedná s odbory

Odborový předák řidičů Dopravního podniku města Jihlavy Marek Řezáč vypracoval pro vedení města zprávu o situaci. Řezáčova zpráva je na Občasníku rozdělena do několika dílů (první díl zde, druhý díl zde). Odboráři chystají pro vedení firmy i mzdové požadavky (více zde), primátor Jihlavy Rudolf Chloupek (ČSSD) zatím jasně nevyjádřil svou důvěru řediteli Vilímovi (více zde).

Řezáčova zpráva díl třetí:

Nevypravení vozů:
Situace (kterou má vedení, dle svých slov, stále pod kontrolou) vyvrcholila minulý týden, v úterý 6. 3. 2018 a to ranním nevypravením dvou trolejbusů – jednoho na lince A, druhého na lince B.
Toto považujeme za manažerské selhání a to z několika důvodů:
Vedení společnosti připisovalo vznik tohoto stavu chřipkové epidemii, ředitel uváděl 16 nemocných řidičů. Pravda je taková, že se skloubilo více faktorů:
a) dlouhodobě neřešený podstav řidičů
b) 8 řidičů ten den na školení
c) a k tomu již zmíněná chřipka.
Každopádně, pokud hrozí nevypravení vozů, vědí o této situaci již předešlý den odpoledne dispečeři, vedoucí provozu a vedení společnosti. Jejich povinností by v tu chvíli mělo být hledání krizových řešení, o což se však nikdo z nich ani nepokusil. Např. patrně bylo možné odvolat alespoň 2 řidiče ze školení. Pokud by to nešlo, lze služby „přeházet“ tak, aby došlo k nevypravení nejméně obsazovaných spojů, např. autobusu na lince 6, který je využíván veřejností minimálně. Odpovědní pracovníci nechali neobsazené ty směny, na které jim nevyšli řidiči, bez ohledu na to, že se jedná o páteřní trolejbusové linky. Dalším z nabízených nouzových řešení mohla být úprava intervalů na některé lince či linkách dle jízdních řádů pro víkend, čímž by došlo k úspoře vozů a řidičů.

Každopádně o všech těchto nenadálých změnách měli být informováni cestující. A to: dispečer mohl zajistit a provést vylepení jednoduchých oznámení na zastávky MHD. Vedení společnosti mělo změnu oznámit na internetových stránkách, informovat regionální média (Rádio Vysočina, Rádio Jihlava…). Z výše uvedeného se nestalo nic.

Trolejbusy jezdily tak, že jeden na lince chyběl, bez jakékoliv úpravy jízdních řádů. V praxi to znamenalo, že na některý spoj lidé čekali marně a další vůz za vynechaným jezdil celý den přetížený. Když jsem se k celému problému na dotaz médií vyjádřil, byl jsem ředitelem Vilímem napaden, že poškozuji dobré jméno firmy. Naopak se domnívám, že dobré jméno firmy svým přístupem k takovýmto problémům dlouhodobě poškozuje právě pan ředitel. K celé situaci se postavil pouze tím, že mne slovně napadl, a nic jiného neřešil. Tím pádem veřejnost může nabýt dojmu, že celá situace se bez jakéhokoliv varování může kdykoliv opakovat.
Za zarážející považujeme rovněž jednání našeho vedení vůči řidičům v situaci, kdy nám na nástěnku v DP vyvěsí upozornění, že příští den nepojede noční trolejbus a proto si máme zajistit jiný způsob dopravy jak z práce, tak do práce.

Vypravování autobusů na trolejbusové linky:

dalším pochybením vedení je neustále se zvyšující procento autobusů vypravovaných na trolejbusové linky. Velká část řidičů dopravního podniku nemá oprávnění řídit trolejbus. Ačkoliv mnozí projevili opakovaně zájem si svoji kvalifikaci rozšířit o oprávnění řídit trolejbus, což jim vedení DP neumožnilo.
V posledních týdnech je každodenní vypravení alespoň jednoho autobusu místo trolejbusu spíš pravidlem, než výjimkou. Když pomineme otázky, které to vzbuzuje u cestující veřejnosti, je nesporné, že takovéto počínání je přinejmenším nejen neekonomické, ale především neekologické.

Přitom mnohdy v ten samý den několik autobusových linek řídí řidiči, kteří oprávnění na řízení trolejbusu mají. Nebyl by tedy problém tyto služby „prohodit“. Naše odborová organizace to chápe jako důkaz, že odpovědným pracovníkům je tento stav lhostejný.

Jednání vedení se zaměstnanci a kolektivní vyjádnávání:

vzhledem k tomu, že vedení společnosti s námi z vlastní iniciativy nejedná vůbec o ničem, ať jsou to změny jízdních řádů, mzdy a systém odměňování, vybavení ochrannými osobními prostředky, stížnosti od cestujících na pracovníky, propouštění pracovníků atd., vychází iniciativa jednat o zásadních věcech z naší strany. Pokud jsme za odbory přizvání, jednání neprobíhá, jak by mělo, nejsou z něj ani činěny zápisy

. Dlouhodobě špatná komunikace vedení s námi a především poslední excesy – nás vedly k tomu, že chceme změny také v kolektivní smlouvě. Po jejím zhlédnutí právníkem můžeme ve zkratce konstatovat, že nemá správně ani základní právní náležitosti, jakými je třeba jen prosté správné označení obou stran, které smlouvu uzavírají. O jejím obsahu nemá cenu se rozepisovat. To je na samostatné nové vyjednávání o obsahu kolektivní smlouvy.

Příkladem porušování např. zákoníku práce ze strany vedení je řešení škodních událostí a pracovních úrazů. Při jejich projednávání a řešení má být přítomen zástupce odborů. V našem DP se tak neděje, čímž dochází k porušování Zákoníku práce v platném znění a souvisejících předpisů.