Existenci úzkokolejky v sedmdesátých letech zachránila těžba uranu

Těžba uranu byla přísně střeženým tajemstvím komunistického režimu. Na pomezí Vysočiny a jižních Čech nedaleko Nové Včelnice stál uranový důl Okrouhlá Radouň.

Těžba na tomto dole probíhala v letech 1972 až 1990. Byly zde 3 průzkumné šachtice, 2 jámy a 41,6 km horizontálních důlních děl. Plocha dobývacího prostoru zaujímala 1,4 km2. Hloubka dobývání činila 600 m pod povrchem. Vytěženo bylo celkem 1 339,5 t uranu.  Zarostlá halda má rozměry přibližně 380 × 220 m.

Tajemství těžby uranu chránilo existenci úzkokolejky v době totalitního režimu. Všechny úvahy o rušení nebo omezení železmičního provozu vysočinské větve úzkokolejky končily na úvahou: Jak chcete odvážet vytěženou uranovou rudu ke zpracování?

Vytěžená uranová ruda se vozila z dolu Okrouhlá Radouň na nejbližší vlakové nádraží v Lovětíně. Odtud odjížděly vlaky se vzorky uranové rudy k další analýze v západních Čechách.

Od roku 1990, kdy byla v Okrouhlé Radouni ukončena těžba uranu, se několikrát spekulovalo o zpracování a odvozu hald hlušiny, v roce 2008 se začalo hovořit o možné výstavbě zásobníku plynů.

Okrouhlá Radouň je v bezprostřední blízkosti lokality Čihadlo, která je jednou ze šesti lokalit vytipovaných Správou úložišť radioaktivních odpadů jakožto potenciálně vhodné místo pro výstavbu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.