Vize veřejné dopravy kraje Vysočina (2017-2021): Trať č. 225 Havlíčkův Brod-Jihlava-Horní Cerekev-Počátky-Žirovnice

Trať 225 lze z hlediska přepravních charakteristik rozdělit do 3 úseků:

– Havlíčkův Brod – Jihlava;

– Jihlava – Horní Cerekev;

– Horní Cerekev – Počátky-Žirovnice.

Zatímco v prvním úseku z Havlíčkova Brodu do Jihlavy se přepravní zatížení na většině profilu pohybuje od 1000 do 1400 cestujících v pracovní dny, v následujícím úseku do Horní Cerekve přepravní intenzity ve vlacích regionální dopravy postupně klesají na hodnotu 200 – 700 cestujících. Nejnižších hodnot pak dosahuje poslední úsek do Počátek-Žirovnice, kde přepravní zatížení na profilu činí 15 – 45 cestujících v pracovní den.

Na trati jsou provozovány osobní vlaky Havlíčkův Brod – Počátky-Žirovnice. Základní taktová trasa směřuje z uzlu Havlíčkův Brod v celou sudou hodinu (S:00) do Jihlavy s příjezdem cca v S:35, kde je zajištěna návaznost na rychlíky odjíždějící v S:40 ve směru Okříšky, Třebíč, Náměšť nad Oslavou a Brno. Tyto rychlíky jsou součástí linky dálkové dopravy R11 Brno – Jihlava – České Budějovice – Plzeň. Osobní vlaky mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem tak zajišťují zapojení celé železniční sítě v jihovýchodní části Vysočiny do centrálního uzlu Havlíčkův Brod.

Z Jihlavy osobní vlaky pokračují již v nepravidelném intervalu ve směru Kostelec u Jihlavy, zpravidla v prokladu s rychlíky na lince R11 do Českých Budějovic, a jsou ukončovány nejčastěji v Horní Cerekvi, případně v Jihlávce či v železniční stanici Počátky-Žirovnice nacházející se na katastru obce Stojčín, cca 3,5 km od tohoto souměstí. V nejzatíženějším prvním úseku z Havlíčkova Brodu do Jihlavy je nabízeno 15 párů vlaků v pracovní dny a 10 o sobotách, nedělích a svátcích; v následujícím úseku z Jihlavy do Kostelce u Jihlavy 12/7/6 párů, do Horní Cerekve 11,5/7/6,5 páru vlaků v pracovní dny/soboty/neděle a svátky.

Osobní vlaky jsou zajišťovány poměrně pestrou směsicí vozidel od klasických souprav s lokomotivou ř. 242 a vozů Bdmteeo a BDs po motorové vozy řad 841, 814 i 810. Jak již bylo zmíněno, v úseku hranice kraje – Počátky-Žirovnice – Jihlava jsou v 2hodinovém taktovém intervalu provozovány rychlíky dálkové linky R11 z Plzně a Českých Budějovic do Brna, jejichž objednatelem je Ministerstvo dopravy ČR.

Střednědobý výhled ʹ2017 – 2021

Střednědobý výhled vývoje provozního konceptu na této jednokolejné trati, obdobně jako na všech tratích v jižní části Kraje Vysočina, vychází z plánovaného posunu křižování rychlíků dálkové linky R11. V současnosti se rychlíky vzájemně křižují v železničních stanicích Kardašova Řečice, Horní Cerekev (a Bransouze a Kralice nad Oslavou na trati 240). Jak již zmiňoval předchozí Plán dopravní obsluhy území vlaky celostátní dopravy 2012 – 2016 a jak bylo opakovaně potvrzeno Ministerstvem dopravy ČR, bude systémové křižování linky R11 přesunuto do železničních stanic Jindřichův Hradec, Kostelec u Jihlavy (a Krahulov na trati 240). Provedení této změny se předpokládá nejpozději po modernizaci traťového úseku Ševětín – Dynín.3 Jejím uskutečněním se mj. zlepší přestupní vazba mezi linkami R11 a R7 (R17) ve Veselí nad Lužnicí, a to zkrácením přestupní doby pro spojení Jindřichův Hradec – Praha a zpět. V Jihlavě však dojde k rozvázání výše popsané přípojné vazby mezi osobními vlaky z Havlíčkova Brodu a rychlíky ve směru Třebíč, neboť linka R11 bude z Jihlavy odjíždět dřív, už kolem S:27.

Na první pohled se tak pro Kraj Vysočina jedná o nevýhodné řešení. PĜi bližším zkoumání přepravních vztahů v kraji je však zřejmé, že vazba Havlíčkova Brodu s Jihlavou je jedna z nejvýznamnějších v Kraji Vysočina, a je tak vhodné uvažovat o rychlém spojení obou měst spěšnými vlaky. A právě spěšným vlakem bude možné propojení systémového uzlu v Havlíčkově Brodě, těsně svíraného linkou R9, s rychlíky R11 v Jihlavě zachovat. Zároveň tím dojde ke zrychlení cestovních dob ve spojení jižní části Kraje Vysočina s Havlíčkovým Brodem, včetně relací, jakými jsou např. Třebíč/Znojmo – Jihlava – Praha/Pardubice. Tyto spěšné vlaky z Havlíčkova Brodu se jeví jako velmi vhodné dále „protrasovat“ do železniční stanice Jihlava město a přes Kostelec u Jihlavy zastávkově do Třeště, Telče a jihočeských Dačic a Slavonic. Navrhovaný rozsah provozu je v taktovém intervalu 120/60 minut (přepravní sedlo/přepravní špička). Vozbu bude třeba zajistit motorovými vozy ř. 841 provozovanými ve dvojici, do budoucna motorovými jednotkami o velikosti standardního modulu 120 míst k sezení. V úseku Havlíčkův Brod – Jihlava budou spěšné vlaky doplněny segmentem zastávkových osobních vlaků trasovaných až do železniční stanice Jihlava město. Tyto osobní vlaky budou přibližně půlit interval spěšných vlaků, případně budou vhodně zajišťovat obsluhu průmyslové zóny přiléhající k zastávce Jihlava-Bosch Diesel. Osobní vlaky budou převážně  zajišťovány klasickými soupravami s dvěma vozy a lokomotivou ř. 242, přičemž velmi vhodná by byla jejich náhrada moderními dvojdílnými elektrickými jednotkami. Ve druhém úseku tratě z Jihlavy do Horní Cerekve je projednáváno vytvoření společného produktu s Ministerstvem dopravy ČR. Nová poloha rychlíků linky R11 umožní jejich zastavení v přepravních bodech Dolní Cerekev a Batelov. Kraj Vysočina základní dvouhodinový takt rychlíků doplní ve směru přepravní špičky osobními vlaky na hodinový interval, vzájemně se tedy budou křižovat v L:00 v Kostelci u Jihlavy, kde je v S:00 plánováno křižování rychlíků. Tyto osobní vlaky budou součástí linky Jihlava – Horní Cerekev – Pelhřimov – Tábor.

Požadavky na rozvoj železniční infrastruktury

Z důvodu těsných přípojových vazeb v Havlíčkově Brodě a v Jihlavě na lince Sp je pro Kraj Vysočina zásadní udržet stávající technické parametry trati z Havlíčkova Brodu do Jihlavy bez zavádění pomalých jízd. Další možnosti zlepšení se mohou nacházet ve zrychlení průjezdu železničními stanicemi, resp. ve zvýšení rychlosti ve staničních kolejích, obdobně jako v obnově nástupiště u 1. staniční koleje v železniční stanici Jihlava. Poměrně složitou a finančně náročnou potřebou se ukazuje rekonstrukce železničního uzlu v Jihlavě, kde je třeba se zabývat modernizací jak železniční stanice Jihlava město, tak stanicí Jihlava „hlavní“, jejíž důležitost s rozvojem nádraží Jihlava město nijak nepoklesne. V širším uzlu Jihlava se jeví jako velmi vhodné také zdvojkolejnění tratě z Jihlavy do prostoru zastávky Jihlava-Bosch-Diesel. Dále doporučujeme sledovat možnosti zvýšení traťové rychlosti a kapacity dráhy v úseku Jihlava – Kostelec u Jihlavy, a to zejména v návaznosti na trať č. 227 pro relace Jihlava – Třešť – Telč – Dačice, včetně výstavby tzv. „Kostelecké spojky“.

Vize tvorby jízdních řádů najdete přímo zde, vize budoucnost úzkokolejky Obrataň-Jindřichův Hradec je přímo zde. Budoucnost Posázavského Pacifiku přímo zde, hlavní trať do Prahy přímo zde. Trať Kostelec u Jihlavy-Slavonice přímo zde, trať Obrataň-Pelhřimov-Horní Cerekev je přímo zde, trať Brno-Jihlava je přímo zde, trať Okříšky-Znojmo přímo zde, trať Havlíčkův Brod-Žďár n.S.-Křižanov-Brno je přímo zde . Trať Žďár n.S-N. Město n. M.-Brno je přímo zde-trať Křižanov-V. Meziříčí-Studenec přímo zde ,  trať Havlíčkův Brod-Pardubice přímo zde, Havlíčkův Brod-Humpolec přímo zde.