SOKR připouští umístění větrných elekráren na Želetavsko

Strategie ochrany krajinného rázu (SOKR) kraje Vysočina popisuje možnosti umístění větrných elektráren v jednotlivých oblastech Vysočiny.

Oblast Želetavsko vyplňuje jih kraje Vysočina, jedná se o tektonicky zdvižený zarovnaný povrch od východu, jihu i západu svou nadmořskou výškou převyšující okolní oblasti. Oblast je prameništěm mnoha
regionálně i nadregionálně významných toků, které ale v oblasti netvoří zřetelná údolí.

Především jde o Moravskou Dyji, Vápovku, Želetavku, Bihanku, Brtničku a Jihlávku. Celá oblast je po okrajích velmi dobře viditelná, vnitřní prostory, jsou ale vizuálně kontaktní jen místně. Oblast ohraničují výrazné krajinné předěly, na východě asymetrický svah (Kobylí hlava – Mařenka – Srnčí vrch), na jihu návrší nad Jemnicí, na jihozápadě hřeben Báby (na Dačicku) na západě Hochův kopec – Moučkův kopec, na severozápadě masiv Špičáku (v sousední oblasti).

Navzdory velké nadmořské výšce mají vnitřní prostory oblasti pouze charakter pahorkatiny, uvnitř je výraznou dominantou vrchol Brtníku ve směru od východu a Hrachová hora nad Želetavou. Pohledově jsou vnitřní prostory poměrně uzavřené s průhledy na západě (údolí Vápovky a Želetavky), v jižní části má oblast nižší nadmořskou výšku a je orientována k jihu. Na vizuálně působivé kulturněhistorické dominanty je oblast poměrně chudá – na východním okraji se výrazně uplatňuje kostel v Babicích (kategorie A) a v Čáslavicích (kategorie B), na jihozápadě silueta města Nová Říše, v centrální části kostel sv. Michala
v Želetavě a kaple Narození p. Marie u Krasonic. Krajinný ráz je narušen čtyřmi větrnými elektrárnami u Pavlova.

Historické členění krajiny se výrazněji nedochovalo. Specifickým místem krajinného rázu je lesní komplex Aleje se zbytky komponované krajiny a další místa se zachovalou kulturněhistorickou charakteristikou – tok Římovky v okolí Vísky, Markvartic u Telče a osady Dašov. Sídelní struktura je orientovaná na mělká údolí, vzdálenosti mezi sídly jsou na poměry Vysočiny velké – nad tři kilometry, centralizační charakter má Stonařov a Želetava.

Stonařovsko a Želetavsko též tvoří dva od sebe oddělené krajinné prostory. Samoty a jiné izolované sídelní jednotky se vyskytují vzácně.

Umístění větrných elektráren v oblasti je možné jen v jejich vnitřních prostorech pohledově zakrytých předěly obklopujících Želetavsko. Větrné elektrárny by pohledově nesměly kolidovat s kulturněhistorickými dominantami, případně s jednotlivými výraznými vrcholy na krajinných předělech (Špičák, apod.).

Videozáznam oficiálního představení Strategie ochrany krajinného rázu najdete přímo zde. Strategie SOKR pro Havlíčkobrodsko je přímo zde, pro Jihlavsko zde, okolí vrchu Křemešník přímo zde, Pelhřimovsko přímo zde, Humpolecko přímo zde, okolí Bohdalova přímo zde, Bystřicko a Novoměstsko přímo zde, Křižanovsko a Velkobítešsko přímo zde, Třebíčsko a Velkomeziříčsko (přímo zde), Moravskobudějovicko přímo zde, Telč a okolí přímo zde, vrch Javořice s okolím Počátky a Žírovnice přímo zde.

Negativní stanovisko Komory obnovitelných zdrojů (OZE) je přímo zde.